Heleno, představíš nám svoji sportovní minulost?
Ke sportu mě přivedli rodiče, maminka lyžovala (má bronzovou medaili z OH v Sapporu1972)a táta byl sdruženář a později lyžař a ještě později by se možná dalo říct, že jeden z průkopníků triatlonu u nás. Já jsem se lyžování věnovala od mala, základní a střední školu bylo v Jablonci možné kombinovat s lyžováním a po maturitě jsem se dostala do sportovního klubu policie v Jablonci nad Nisou, kde jsem byla jako instruktor až do roku 2010, kdy jsem čekala dcerku Marianku. V lyžování jsem získala několik titulů mistra ČR(už se to snad nedá ani dohledat kolik :-) a několik titulů na kolečkových lyžích ). Zúčastnila jsem se dvou zimních OH, kde jsem v Salt Lake se štafetou obsadila 4.místo a Pragelatu místo šesté. Dále jsem se zúčastnila  pěti mistrovství světa (v Lahti 2001 jsem obsadila ve sprintu 20.místo,Val di Fiemme, Oberstdorf,Sapporo, Liberec), ve světovém poháru jsem obsadila nejlépe 13.místo v individuálním závodě a se štafetou pak 3.místo. Mám také medaili ze Světového poháru na kolečkových lyžích. Zkoušela jsem také horská kola, pak atletiku (mám medaili z MČR na 10km na dráze) a běhy do vrchu, ale všechno na republikové úrovni.

Kde ses poprvé setkala s Xterou? Co tě na tomto sportu zaujalo?
S Xterrou, jsem se poprvé setkala, když jí začal dělat táta.  To jsem byla těhotná  a pořád doma slyšela, že až se dcerka narodí, tak to musím zkusit.

Chytlo tě to od prvního závodu? Vzpomínáš si, jaké byly pocity po závodě?
Na vlastní kůži jsem si ji vyzkoušela letos v Děčíně a myslím, že jsem si nemohla vybrat krásnější závod na úvod. Pravda je, že jsem chtěla zkusit závod na Žluté Plovárně, ale nakonec jsem dala přednost startu na ABB cupu, který vede krásnou přírodou Jizerských hor a dokonce přes vesnici, kde bydlíme. Druhý start v MČR v Ostrově také nevyšel, protože jsme s dcerkou onemocněli. Takže nakonec jsem první start na xteře  vyšel až na zmiňovaný Děčín.

Co se ti na tomto sportu zamlouvá?
Xterra mě zaujala jako celek, já jezdím strašně ráda na biku a snad ještě radši běhám po lese, s plaváním už je to horší, ale člověk se pak musí snažit dohonit, to co ztratil.

Jak hodnotíš svou výkonnost v jednotlivých disciplínách? Která je nejsilnější, a která naopak nejslabší?
Jednoznačně nejslabší disciplína je plavání, myslím, že nejsilnější je kolo, i když to tak možná nevypadá, ale díku kolu se mi podaří se posunout hodně dopředu a přitom ještě ušetřit nějaké síly na běh.

Jak sis užila letošní sezónu? Jsi spokojená se svými výsledky?
Letošní sezóna byla výborná, já jsem s ní spokojená, ale člověk se musí pořád učit a nejlépe se učí chybami, kterých jsem v každém závodě nadělala spoustu.

Kolik hodin týdně ses věnovala tréninku?
Vycházelo mi to tak na 120km na kole a 40km běhu. Když to vyšlo, tak jednou nebo dvakrát plavání, takže mezi 9 a 10ti hodinami jednofázového tréninku, protože druhou fázi na mě čekala dcerka a to bylo a je kolikrát náročnější než trénink :-). Tady musím říct, že trénování by nebylo možné bez podpory rodiny, tatínek, babička, děda.. Občas se dá trénovat s vozíčkem, ale nejde to pořád a také je do něj potřeba hodné a spací miminko a ne rošták a šídlo :-) . Myslím, že těch více jak deset let dvoufázového, někdy i tří, nebo čtyřfázového tréninku se mi teď vrací, především poslední rok před mistrovstvím světa v Liberci jsme odtrénovali neskutečné dávky, z kterých mám pocit, že čerpám doteď.

Jak jsi spokojená se skvělým třetím místě na MS na ostrově Maui? Čekala jsi takto skvělý výsledek?
Já jsem si po závodech na evropské tour říkala, že do sedmého místa by to bylo super, takže třetí místo je úplně parádní, myslím, že se tam sešlo všechno. I když jsem měla smůlu a na kole se dost vysekala, tak jsem měla zároveň štěstí, že jsem mohla pokračovat dál, kolo bylo v pořádku, jen jsme poztrácela všechny gely a tablety, což se to projevilo nedostatkem sil na závěrečném běhu. (Na začátku jsem na Havaj vůbec jet nechtěla, ale děda koupil letenky a tak se v podstatě nedalo nic dělat :-) )

Vychutnala sis úspěch?
Já jsem si ty nejkrásnější pocity vychutnala, když jsem dobíhal do cíle, protože jsem si myslela,když jsem předbíhala Renatu Bucher asi 150m před cílem, že jsem 4, a o kolabující Melanie McQuaiud jsem neměla nejmenší ponětí, a najednou jsem slyšela.. 3rd place.. tak to bylo strašně krásný, byla ksem naprosto vyčerpaná, ale šťastná. Myslela jsem na to, že by bylo úžasný, kdyby na mě čekali v cíli dcera Marianka a manžel Libor, to by nemělo chybu.

Jaké jsou tvé dojmy z tohoto závodu s odstupem času?
S odstupem času mi pak připadá třetí místo neskutečný. My jsme byli na Mauii od pondělí a závodilo se v neděli, tak se mi zdálo, že se čas tak neskutečně vleče. Najednou pak byla sobotní párty a pak už jsme stáli na startu. Plavání jsem zvládla na svoje možnosti si myslím dobře a z těch 28 profesionálek jich tam ještě pár viselo :-), na kolo jsem vyrazila jako vždy s rozvahou, aby bylo v běhu z čeho ještě brát. Krásná, těžká trať, spousta singl treků a prach, který mě nakonec sundal z kola. Pád jsem přežila já i kolo, za což jsem mu moc vděčná, ale Karinu Waslle se mi podařilo dohnat až v běžeckém depu je pro mě takovým ukazatelem, že na tom nejsem špatně. Běh byl v tom teple a také profilem strašně náročný, celých 9,5km jsem neviděla jedinou ženu a 200m před cílem byly 2..tak si myslím, že díky pádu to byla veliká smůla, která se nakonec obrátila ve štěstí.

Jak hodnotíš výkon Armstronga? Překvapil tě?
Myslím, že je to dobře, že startoval a i po pádu závod dokončil. Mohlo by to přitáhnout spoustu dalších lidí k xteře.


Helena Erbenová