Xterra

Především chuť. Po náročnějším jarním období z hlediska studijních povinností a nyní již téměř sedmi týdnech tréninku si zazávodit, hrábnout si do rezervoáru svých sil a konečně ukázat, že ve mě něco pořád zůstalo. To znamená, že při prostudování všech možných termínových listin závodů padla tento víkend volba právě na Xterru v Mostě. V Ústí nad Labem máme navíc příbuzné, a proto se nabízelo po delší době zavítat i sem a jednu noc zde přespat.

Za necelé tři týdny to budou přesně dva roky, kdy jsem měl poměrně těžký pád při SP Xterra Prachatice, což byl můj první významný terénní triatlon v životě. V tomto pro mě ''přechodném'' roce (2015) jsem se opravdu hledal a po zklamáních z ITU závodů jsem chtěl stále ve výborné kondici najít něco nového. To vše tento pád výrazně zbrzdil a hledal jsem dál. Triatlon však, se jménem které "nosím" na dresu, nejde jen tak přejít, hodit za hlavu, nebo znechuceně bojkotovat, proto jsem již v loňském roce jel několik málo závodů a jak jsem psal již v rozhovoru po loňském Pilmanovi, z toho minima tréninku jsem byl stále schopen podat slušný, pro mě až nepochopitelný výkon v porovnání s roky, kdy jsem triatlonem žil a často i trénoval na 110%. Abych nezapomněl, druhý terénní triatlon (ValachyMan) jsem absolvoval v loňském roce a letos (konkrétně za dva týdny) plánuji předchozí umístění ještě o místo vylepšit, proto jsem tento závod bral i jako takovou xterráckou předpřípravu.

Nechci zde psát, kolik mám letos najeto cyklistických km, ani kolikrát jsem byl na horském kole. Poslední tři roky se opravdu rád místo silnice projedu na biku a snažím se vyjet taková stoupání, při kterých jsem často nad prahem a bez pořádného zadýchání se domů nevracím. Občas se snažím kolo pustit i ze sjezdu, ovšem zde se stále považuji spíše za hobby jezdce.

Den před závodem jsem si trať cyklistiky projel a po dokončení okruhu jsem byl z poloviny rozhodnutý, že se závodu vůbec nezúčastním. Nakonec jsem i v rámci tréninku (samozřejmě jsem byl plně nachystán) do závodu o 20 hodin později vyrazil a pro mě dopadl nad očekávání. Ale nebudu zde předstírat, že po neoptimálním výkonu na Hamrmanovi ČP (minulý týden) jsem na začátku týdne a vlastně i před samotným projetím cyklistiky den před závodem neměl ty nejvyšší ambice!

Plavání bylo ve třech okruzích, přičemž po každém následoval asi 100 m přeběh, který mi vždy pomohl únavu z rukou setřepat, nakonec z toho byl náskok na Honzu Kubíčka kolem 1,5 minuty, na další favority dokonce přes minuty tři. Do cyklistiky jsem tak vyrážel s hlavním cílem zůstat na čele závodu co nejdéle. Stále jsem podvědomě očekával, kdy a kdo se na mě v některém ze sjezdů (v single trailu) dotáhne. Před závodem jsem si však řekl, že pokud vydržím na čele s náskokem i po prvním ze dvou okruhů, mohl bych velmi reálně bojovat o vítězství. To se vyplnilo a po příjezdu do druhého depa s prakticky minutovým náskokem jsem si již nepřipouštěl, že bych měl první místo někomu přenechat. Na běhu jsem si vítězství pohlídal, a nakonec slavil pro mě opravdu velmi cenné a zároveň i nečekané vítězství.

Rozhodně nad moje očekávání.. Takto technická trať s četnými single traily rozhodně není můj šálek čaje.

Získal jsi „skalp“ Honzy Kubíčka, zkušeného reprezentanta v terénním triatlonu a vyhrál jsi titul mistra republiky. Jak si tohoto úspěchu ceníš? 

Jsem opravdu rád, že se mi povedlo nejen zvítězit, ale i dojet ve zdraví do cíle. Vybojovat mistrovský titul v seniorské kategorii se mi v OH TT nepodařilo, proto si tohoto výsledku cením o to víc! 

Ty dlouhodobější si nechám s dovolením pro sebe, navíc je zde více variant, jak vše může a nemůže dopadnout. Co se týče zbytku letošní sezóny, jako vrchol vidím právě obhajobu na Pilmanovi, který je letos zároveň MČR ve středním triatlonu. Proto se zde chci předvést ve 100 % formě a uvidím, jaký výkon předvedu. Podle něj bych případně uvažoval i o nějakém dalším podzimním startu.