Vyrazil jsem dnes na tréninkové kolečko pod Halaekalou. Pět kiláků po trati. Červený prach mi okamžitě pokryl nohy a kolo, zalepil pusu. Šutry se mnou motaly ze strany na stranu a proslulý Heartbreak hill jsem radši tlačil. Všechno tedy při starém.

Minul jsem pět závodníků, z nichž čtyři opravovali kolo. Ztratil jsem láhev s pitím a vyklepal taštičku zpod sedla. Tu jsem aspoň našel. Znalci říkají, že na Xteře se každému něco stane. Záleží jen na míře štěstí co. Fanda Žilák píchnul, ale ještě dřív než vjel do lávových šutrů.

Česká výprava je jinak zatím v pohodě. Kazí to jen média. Na mě něco lezlo z toho vedra a Standa Bartůšek se vymlátil na kolečkových bruslích. Nechceš svízt, ptal se ho Jirka Kokeš. Ne, já to dojedu. A za chvíli jsme ho pod kopcem z Wailea sbírali ze silnice. Má parádní zelený fleky na zádech i na rukou.

Prý budou vlny, protože u Fidži byla šílená bouřka. Prý bude nahoře pršet, stoupáme do 700 metrů od moře. Prý stromy kaiowe rodily trny stejně jako každý rok.

Za pár hodin jdeme do boje, buďte s námi.
Ave Bohemia, morituri te salutant!