Jaká byla atmosféra před závodem, kdy hrozila vlna tsunami?
Večer před závodem na společné večeři se všemi závodníky v místě závodu byla atmosféra úchvatná. Před devátou hodinou večer jsme dorazili na ubytko, a přes plot na nás křičel soused, že se řítí vlna tsunami na náš ostrov, že se máme ihned evakuovat a vyjet co nejvýš směrem do kopce, my jsme mu prvně nevěřili, ale po puštění televize nám spadla brada, když jsme se dozvěděli z aktuálních zpráv, že to je pravda. V 10:30 měla dorazit první ze sedmi vln. Najednou začali houkat sirény a všude byli policejní auta a hasiči, my bydlíme zrovna v té nejhorší "červené" oblasti a to 5 metrů nad hladinou oceánu a asi 50 od něj, v tu ránu jsme začali docela panikařit, protože bylo cca 9 večer. Všude strašná tma, nic jsme neviděli. Během pár minut jsme naházeli všechny věci i kola do auta, pobrali co nejvíc jídla a vody a vyrazili, prvních několik km jsme jeli podél oceánu, což nebylo vůbec příjemné, potom začali stoupat, pak jsme si docela oddechli. Do ranních hodin jsme poslouchali zprávy a moc toho nenaspali, cca ve 2 ráno byl poplach ukončen s tím, že vlny ztratili na síle a dorazili sem jen takové větší vlny, ale nic zničujícího takže to nakonec dobře dopadlo, v 5 hodin ráno se vrátili na ubytko pobrali zbylé věci a  vyrazili na závod, očekávali jsme, že bude zrušen, ale nakonec to nebylo tak hrozné, jak hlásili ve zprávách a závod se konal. 

Jak jsi spokojen se svým výkonem na Maui? Jak se pro tebe závod vyvíjel?
S výsledkem jsem po tom všem co jsme prožili v noci před závodem spokojen, před startem mi vůbec nepřipadlo, že jsem na závodech na tož na mistrovství světa. Únava byla obrovská, nedostatek spánku a stres se projevil v plné síle. Říkal jsem si, že budu mít co dělat, abych závod vůbec dokončil, na startu plavecké části jsem se postavil úplně na kraj startovního pole, abych se vyhnul zbytečným strkanicím, vlny byli ovšem dost velké a oceán rozbouřený, takže jsem měl co dělat, abych vůbec mohl plavat. U první bojky cca 300 metrů od břehu byla klasický mela a já schytal nějaký ten kopanec, cca 50 metrů za bojkou pod sebou zahlédnu zničeho nic delfína a málem se "podělal strachy" každou chvíli se napil slané vody a začínalo mě dolet břicho. Cca po km plavání  jsem se napil tak moc, že jsem se pozvracel a najednou snídaně byla pryč " říkám si no super, bez jídla v žaludku vydržím tak hodinu a pak někde na kole zkolabuji" po sednutí na kolo zjišťuji, že to žádná sláva nebude, když v nohách nemám žádnou sílu, jel jsem co to dalo, ale nohy vůbec netáhly, protože byli úplně prázdný. Každou chvíli mě někdo předjel, pak zas já někoho, hodně se občerstvoval, abych neumřel už na kole. Posun v před v celkové klasifikaci nebyl takový, jak jsem zvyklí, ale co se dalo dělat úkol, zněl jasně" musím dokončit". V depu po kole dostávám informaci, že jsem sedmý, hned po výběhu z depa do toho jdu na plno a doufám v nějaký posun v pořadí. Na prvních dvou km do kopce předbíhám dva profíky(startovali 2 minuty před naší rozplavbou), což mě povzbudí, zhruba 3 km před cílem dobíhám doposud vedoucího závodníka mojí kategorie. Hned mu nastoupím a běžím až do cíle totální podlahu a předbíhám další dva profíky.

Sáhnul sis na dno sil? Měl jsi nějakou krizi?
Ano samozřejmě. Celý běh byl na maximum a cílová rovinka do mírneho kopce už byla z posledních sil, krizi jsem měl zhruba na 10 míli kola, kde se jel hodně dlouhý a táhly kopec, tam to pro mě bylo těžké. 

Jak komentuješ výkon vítěze Javiera Gomeze?
Věřil sem, že může vyhrát, ale tipoval ho před závodem tak na třetí místo. O tom že poplave a poběží nejrychleji, jsem nepochyboval, cyklista je to excelentní. Ukázal všem, jak je to vynikající sportovec, klobouk dolů je to borec :) 

Čím tě tento ročník okouzlil? Jak na něj bude vzpomínat?
Trat kola i běhu je úžasná. Strašně se mi líbili, technicky náročné, kopcovité a hlavně krásná krajina. Vzpomínat budu samozřejmě v dobrém. Jenom mě mrzí, že jsem neprodal to co mam natrénováno a že mi o 23 vteřin utekla prémie pro nejrychlejšího běžce (večere v hodnotě 100 dolarů) ten kdo mě zná tak ví, jak rád a hodné jím :)

Jaké jsou tvé další plány?
Teď si musím odpočinout, podřídil jsem tomuto závodu všechno. Ted se Standou Špilerem (trenér, manažer, strážný anděl) pokusíme na tento výsledek sehnat sponzory. Na závěr musím poděkovat mému týmu, sponzorům a všem co mě podporovali, protože jinak bych se tohoto závodu nemohl účastnit, největší díky ale zaslouží trenér, nebýt něj tak už snad ani nezávodím, díky Stando