Venco, již dlouho dobu nevyšel na etriatlonu.cz rozhovor s tvojí maličkostí. Jak jsi snášel toto ústraní? Co jsi všechno prožil za poslední dva roky?

Inu toto "ústraní" snášel jsem vskutku dobře, stále se totiž něco dělo a poslední dva roky mi nabídly bohaté sběratelské zážitky do mé stále se rozrůstající sbírky zážitků, jsem totiž jejich vášnivým sběratelem. Mimochodem toto sběratelské odvětví jsem nazval "experientika". Takže zamyslím-li se hlouběji se svou špatnou krátkodobou pamětí tak ve zkratce poslední dva roky vypadali asi takto: "Život v Kanadě, kde jsem obšťastňoval horské štíty jejich zdoláváním, single tracky jízdou na nich, triatlonisty jako jejich trenér, malé dětičky jako jejich noční můra v podobě plaveckého instruktora, vyděšené maminky jako učitel jejich malých mlékosavců, medvědy jako jejich spolukonzument ostružin a borůvek. Dále život v Austrálii kde jsem započal své počínání jako sociální případ v Tasmánii, díky čemuž jsem místo práce poznal neuvěřitelné přírodní krásy Tasmánie. Když už tahle země čerta malá mi byla, tak jsem se přesunul na "main land" do Novýho Jižního Welsu kde jsem se věnoval profesionálnímu zahradničení, občasnému úklidu australských domácností a především tréninku a závodění, ve kterém se mi velice dařilo. Místo Oceánu, zaměřil jsem se cestovně na Australské hory a strávil v nich mnoho krásných chvil. Život na Mácháči kde jsme zbudovali nový bar a já se za něj hrdě postavil a za reggae rytmu točil pivo a vyráběl drinky, k tomu jsem opět trénoval a závodil. No a k těmto životům v různých krajích se přidali cesty na Nový Zéland, Hawaii, a opět Kanada. 

 

Vloni ses zúčastnil Xterry na Maui: Jak sis závod užil a jak sis užil nucenou evakuaci před vlnou tsunami?
Závod na Maui jsem si užil náramně, v terénním triatlonu jsem našel to, co jsem v silničním postrádal a to jest adrenalin a zábava a čím extrémnější závod jest tím více se mi líbí. Ne, že by Xterra na Maui byla extra extrémní, ale rozhodně je specifická a výživná a přináší mnoho zážitků. V té loňské jsem si nejvíce užil houpačku ve vodě, kdy mi poprvé v životě bylo při plavání špatně ne z tempa ale z houpání se na vlnkách a poté klasická krize na kole, která je téměř vždy mým sparingem na trati. Musím říci, že se máme celkem rádi, nemohu totiž tvrdit, že by mě tento zvláštní stav těla a mysli nějak ohromně vadil, samozřejmě na výkonu nepřidá, ale boj s ní je vždy výzvou. Také jsem si maximálně užíval místní přírodu a podmínky závodu.

Přírodní živly mě odmala zajímají a síla s kterou dokáží udeřit mě fascinuje. Přírodní katastrofy nepovažuji za katastrofy a tudíž šance zažít Tsunami mě velice vzrušovala a čekání co přijde bylo napínavé. Jelikož jsme bydleli 10m od oceánu tak jsme se evakuovali celkem rychle a byl to zážitek. Jenže po třech hodinách strávených na kopci mě to pomalu přestávalo bavit, páč se nic nedělo a vypadalo to, že žádná vlnka nepřijde, a taky nakonec nepřišla tak snad příště.

 

Měl jsi na Maui nějaký netradiční zážitek?
Tak vyloženě netradiční zřejmě asi ne, ale mezi velké zážitky řadím třeba to, že jsem si mohl zasurfovat na jednom z nejznámějších "spotů" na světě a to na Ho´okipa beach. Vlny se přátelsky valili a zřejmě díky tomu mě místní surfaři nezmlátili, páč tato pláž je pro ně posvátná a hobíci jako já tu ne vždy jsou vítáni. Dále za zmínku stojí setkání se žralokem, který se chudák motal hodně blízko břehu. Potom samozřejmě tsunami, která se nakonec nekonala. Ranní plavání s želvami. Netradičním zážitkem jsem možná byl pro některé já, páč všude chodim bos a nejeden turista se podivil, když jsem si to štrádoval do nitra sopky Haelakala bosej. 

 

Rozhodl ses strávit zimu v ČR. Jaké to je? Užíváš si?
Já jsem se nerozhodl, toto rozhodnutí za mě udělal můj bankovní účet, který již ostatně nebyl bankovním, páč postrádal veškeré bankovky. A tak jsem si chca nechca sbalil velice rychle svých pár švestek a z Kanady vyrazil domu. Po třech letech trávím zimu doma, výhodami jest znovuobnovení naší skromné kapely Divoký Astma, pravidelný přísun stravy, setkání s kamarády a další .Mezi velké nevýhody patří třeba to, že musím, aniž bych chtěl, pracovat či zahřívat sedačku na úřadu práce, nebo že život zde není až takovým dobrodružstvím, páč tu nemáme vysoké hory či oceán, medvědy či žraloky, či nějaký stimul, který by narušoval obvyklé žití svým nebezpečím. Ale samozřejmě se snažím, abych si užíval ku spokojenosti. 

 

Věnuješ se i nadále triatlonu?
Triatlonu se věnuji od svých patnácti let a nikdy jsem se mu věnovat nepřestal a dokud žít mi bude dopřáno tak věnovat se triatlonu budu.

 

Čím se s odstupem času pro tebe stal trénink? Je to odreagování, meditace nebo ještě něco jiného?

Každá v přírodě tréninková štace,

pro mě relax,meditace,

třeba velice rád mam,

když vyběhnu a nevim kam,

když se ztratim a nevim kudy,

rád zapojuji instinktu pudy,

do hor, daleko a sám,

tak to taky já rád mám,

miluju doma boty nechat,

a do lesa bosej spěchat,

na kole už v terénu pouze,

při tréninku nesmí o adrenalin býti nouze.

Trénink je můj životní styl,

a snažím se, aby netradiční byl.

 

Jak jsi vnímal volbu nového českého presidenta? Jaký je tvůj názor na nového prezidenta Zemana?
Tak viděl bych to asi následovně, etriatlon.cz je podle mě internetový portál, který čtenářovi nabízí články, rozhovory, novinky, rady a tipy ze světa sportu, hlavně tedy triatlonu. A já soudím, že Miloš, například dle jeho mohutného vole či chcete-li podbradku (které mě mimochodem velice irituje) a jeho tělesných proporcích, nemá o sportu a ani o blíže sportu podobným aktivitám, žádnou páru. Proto považuji diskuzi na toto téma zde za naprosto zbytečnou. Až uvidím Zemana na běžkách tak to probereme. Jen snad naznačiti mohu, že míra odporu Zemana ke sportu může býti podobna míře mého odporu k němu.

 

Jak hodnotíš přiznání Armstronga k dopingu?
Bolasteron, Oxabolon, Norboleton,

hnedle v kopcích frčí peloton,

CERA, HIF, GH, EPO,

na tom jede celé depo,

Anastrozol, Raloxifen, Cyklofenil,

se zobáním ani ten vzádu nelenil,

Adrenalin, efedrin či SARM,

dej si chceš-li míti cyklo šarm,

Armstrong, Contador, Landis Floyd,

lítali jak asteroid,

Getlin, Johnson, Marion,

vždy ovládli stadion,

Mühlegg, Lazutina, Danilova,

není třeba říci slova,

cyklisitika, atletika, lyžování,

všude bohužel dopování,

sypat,mlčet, zapřít, přiznat

kdo se v tom má sakra vyznat?

Kdo bere a kdo je čistý,

není dneska vůbec jistý,

a tak přiznání Lance nebo nevim ještě koho,

je jen důkazem toho,

že sport je lepší dělat pro zábavu,

a sračkama si necpat svaly hlavu.

A sportovat by to chtělo,

jen to co nám dovolí tělo,

a to co nám dovolí chemie,

to nás jednou zabije.

Sportem ku zdraví jak se praví,

Venca všechny čtenáře zdraví.

archív Maui


archív Maui