Zdravotní patálie ne a ne Honzu Řehulu opustit. Na podzim jej tentokráte trápilo velmi vážné zranění. „1.11 jsem po pádu v ložnici na roh kovové hrany postele skončil v nemocnici se třemi zlomenými příčnými výběžky bederní páteře.Musím zaklepat nyní se mi po dlouhé době daří již zase výborně,“ komentuje  svůj stav.

Ovšem zprvu to na pozitivní zprávy nevypadalo.„Když jsem ležel v nemocnici po zranění na kapačkách a osm dní se nemohl vůbec hýbat, tak jsem se srovnal s myšlenkou, že budu moc šťastný za to, když budu moci vůbec chodit,“ popisuje krušné chvilky.

Léčení však nabralo po dvou týdnech rychlý a hlavně pozitivní spád. „Začínal jsem zase chodit sice jen v krunýři. Po šesti týdnech už jsem pomalinku klusal po trávě fotbalového hřiště a začal se strečinkem a izolovanými cviky v posilovně, tak abych nezatěžoval páteř.“

Ovšem jeho vůle vracet se do tréninku po četných zdravotních komplikací je neskonalá, a kde bere tu sílu znovu a znovu začínat? „Je to požehnání být zdravý a být schopen sportovat či dělat triatlon, to je moje motivace. Moc si toho vážím, víc než kdykoli jindy. A věřte nebo ne je to proklatě silná motivace. Navíc jsem si po úrazu páteře všiml, že mé tělo mnohem rychleji regeneruje a to je klíč k dobrým výkonům.“

Nyní každé ráno vstává o obrovskou chutí do tréninku. „Tělo drží pohromadě - jak svaly tak i kosti. Mimo to i kůže je nyní díky australskému sluníčku a častým ocean swim treninkům úplně v pohodě, a tak nemusím v přípravě dělat žádné kompromisy, jako poslední dvě sezóny,“ vzpomíná na nepříjemné kožní komplikace s ekzémem.

Jak již Honza uvedl, nyní se nachází v Austrálii a opět s korejským národním týmem jako v předešlých sezónách. Od půlky prosince se připravuje v osvědčených Sněžných horách. „Často však jezdíme k moří do Tathra Beach, či po závodech po cele Austrálii. To nám umožňuje si psychicky odpočinout od monotónosti jednoho prostředí.“

V období Vánoc vyzkoušel Honza na svých svěřencích experiment. Zorganizoval kemp s tréninkem u moře. „Bylo to super . Avšak děvčatům se to moc nelíbilo, a tak stejně po několika týdnech jeli zpět do Koreje. Ale hlavně se jim nechtělo trénovat. Takže nyní tu mám na starost šest závodníků se vzornou disciplínou a vše má hladký průběh,“ říká spokojeně.

Poslední dva týdny měli dokonce i možnost trénovat po boku australského národního týmu. „Bylo to pro mě zajímavé, jak z pohledu trenéra, tak i závodníka. Trénovali v třídenních blocích s dnem volna, ve kterém jen plavali cca 1,5hodiny a posilovnu dle individuálních zvyků závodníka,“ říká a přikládá popis tréninků

1.DEN
rano:
130-140km kolo bud aero či s 2x30min kolem 150-160TF drzeli kdenci 90-100 a 280 W (muzi)
odpoledne:
20km beh v 1800-2228 mnm

2.DEN
rano:
kolo 45km ,nasledne 1,5hplavani v AIS THREDO (50m) swimming pool1400 mnm kolo 45km zpet domu
(prevazne downhill)
odpoledne : BEH volba ze tri treninku:
1.kopce na max 8x2min se vyklusem dolu
2.fartlek na 50-60min cist. casu s useky 30-90s a mezibehem o stejne dobe trvani
3.draha 20x400 start 2min

3.DEN
kolo 45km 1000mnm az 1835mnm nasledoval beh 18km do 2228mnm (Mt. Kosciusco)
45km kolo zpet domu .
odpolede Plavani cca 5-7km bazen 25m

Všiml si i jedné zajímavosti. „Pro urychlení regenerace po intenzivním běhu používají ledovou koupel. Do vany se studenou vodou přidají cca100 kostek ledu.“

A jaké jsou Honzovi plány do roku 2008? „V plánu mám závody sprint triatlonu , half IM, olympijské distance ITU RACES, SP Tongyeong, ale možná jednu až dvě XTERRY.“

„Konkrétně zde v Austrálii, jsem sel Ocean Swim 1,2km v lednu. Minulou neděli Half IM Australian Champs ve velmi slušné konkurenci v Geelongu, 12.místo , čas 4:11:55 a za dva týdny se chystám na sprint v Jervis Bay - proslula turistická mecca pro své pláže s bílým piskem cca 150km jižně od Sydney.“

A nad otázkou zda by ještě jednou nezkusil návrat k Ironmanu zvážní. „Určitě ne letos. Potřebuji upevnit zdraví a nabít se energii, vybudovat opět silný základ podpořený denodenním kvalitním tréninkem,“ vysvětluje.

Avšak střední tratě ty jsou pro něj velkým lákadlem. „Myslím, že je to ta pravá vzdálenost pro mě. Ale na druhou stranu mě také láká dramatické zápolení olympijského triatlonu na těžkých tratích či bezdraftové triatlony. Příjemnou změnou s příměsí  napětí a dobrodružství v jednom vidím v XTERRE.“

V minulosti pozval ke svému korejskému týmu českého sparinga v podobě  Jana Čelůstky a o pozvání někoho dalšího neuvažoval? „Obecně rád pomohu komukoli, kdo má opravdovou chuť trénovat a dát triatlonu maximum. Avšak na druhou stranu mam malého Honzíka (syna pozn. red.) a rád bych se mu věnoval, jak jen to bude možné a také Kubu a Simona, které momentálně baví karate. A navíc mám na starosti korejská nároďák (Jun, U23, Seniory) a vzhledem k jejich jazykové nedostatečnosti vyžaduji skoro stejnou péči jako děti,“ vysvětluje.

Honza Řehula  i na dálku sleduje dění v českém triatlonu a sezónu 2007 hodnotí následovně. Za největší úspěch považuje vítězné vystoupení Filipa na SP v Madridu. „Myslím, že tímto závodem získal velký respekt řady světových závodníku, i když bych mu upřímně přál delší udržení špičkové formy.“

Na druhé místo řadí bronzové umístění Venduly Frintové. „Na SP na Rhodosu podala excelentní výkon.“

Symbolický bronz roku 2007 se stěhuje do Plzně. „Skvělý závod Přemka Švarce na MS U23 v Hamburku, kde vládla elektrizující atmosféra. Díky snad čtvrt miliónu diváku. Ale také si všímám solidních výsledků Petra Bureše,“ a pokračuje v hodnocení dále.

„Co se týče závodu moc rad bych viděl v Čechách více větších soutěží, ale podle termínovky 2008 se zdá, že je česka triatlonová scéna opět na cestě vzhůru. Podle mého názoru je hodně důležité zachování fungování profesionálních tri-teamu, pro podporu talentovaných závodníků a zlepšení odměn v seriálu CP TT, to může přispět ke zkvalitněni závodního
pole v našich vodách. Ono to nyní není růžové ani s počtem velkých závodu v Austrálii v porovnáni s lety 1992-2002,“ všímá si a na závěr vzkazuje.

„Přeji všem příznivcům triatlonu v Čechách maximální zdraví, a aby si užívali každodenního tréninku s chutí a pohodou.“

S korejským týmem

archív

archív