Letošní vyhlášení mělo pro mě několik specifik. Jednak jsem nebyl mezi nominovanými z důvodu absolvování jen jediného závodu a pak, že se konalo v Brně, tedy kousek od domova. Takže když jsem obdržel osobní pozvání, rozhodl jsem se, že tentokrát na vyhlášení půjdu. Spolu s Petrem Vabrouškem jsme spojili dvě věci naráz  - odpoledne běžecký závod nedaleko od Brna a pak rovnou na vyhlášení přímo do kongresového sálu hotelu Voroněž. A toto bylo první a ne zdaleka poslední pozitivum celé velmi vydařené akce. Poslední ročník vyhlášení v Brně proběhlo v nedůstojném prostředí během sportovního veletrhu přímo v areálu výstaviště (no comment, nikdy více). Potom byla na řadě několikrát Praha a nyní opět Brno v plné své kráse. Poděkovaní patří hlavně Michalovi Kočařovi. Michale, dobrá práce! 

Vyhlášení začalo slavnostním přivítáním hostů v předsálí podáním welcome drinku. Sportovci a pozvaní hosté byli většinou společensky oblečení (velmi na mě zapůsobila róba Jany Jirouškové v doprovodu svého otce a zároveň mého velkého soupeře z devadesátých let Mirka). Opravdu krásná baba. Také rodina Tomáše Langhammera působila velmi pozitivně. Tomáš překvapil patkou na hlavě a spolu s půvabnou manželkou silně připomínali pár Radek Brzobohatý a Táňa Kuchařová. Také Helenka Erbenová vypadala skvěle. Nemohu opomenout manželku hlavního aktéra celého pořadu paní Ospalou. Filipe, už je mi jasné, co znamenal polibek prstenu v cíli IM Florida, a jak moc se musíš těšit domů. Nescházel skvělý moderátor závodů Vlado Baron, o kterém se ví, že je nejen skvělý moderátor, ale také úspěšný závodník. Mimo jiné je to dvojnásobný účastník IM Havaj a vloni dal IM Klagenfurt pod 12 hodin. Nechtěl bych opomenout ani další páry, všem to opravdu slušelo. 

Celé dění se pak přesunulo do kongresového sálu, který byl za několik okamžiků beznadějně zaplněn. Role moderátora se ujal Tomáš Budka z redakce sportu, a nutno říct, že se této role zhostil výborně. České televizi také patří poděkování za skvělý dokument z letošní Havaje a za celoroční propagaci triatlonu v rámci vysílání závodů Českého poháru, na kterém se podíleli zejména již zmíněný Tomáš Budka a Standa Bartůšek. Vyhlašovalo se v mnoha kategoriích, počínaje zimním triatlonem přes aquatlon, Xterru, olympijský triatlon a konče dlouhým triatlonem. Vše probíhalo celkem v poklidu s proložením kulturní vložkou a promítáním záběrů z jednotlivých akcí triatlonových disciplín. Největší sběratelé ocenění se dle předpokladu stali zástupci ženského pohlaví, a to Helena Erbenová a Eva Potůčková. 

Hlavními postavami, kterým se dostalo nejvíce ovací, byli z mého pohledu zejména Filip Ospalý s Petrem Vabrouškem, a také nevidomý borec Mirek Šimíček. Z kategorií jasně převládl, jak naznačuje trend posledních let, dlouhý triatlon. 

Petr Vabroušek zhodnotil své vystoupení na Havaji slovy, že již patří k inventáři tohoto závodu - 15tinásobná účast hovoří sama za sebe. Závodníci i místní obyvatelé ho tam mají za svého, a jak říká, rád se tam bude znovu vracet. Z mého pohledu dopadla česká výprava kromě skvělého vystoupení Tomáše Petra špatně, vlivem již dříve publikovaných okolností. Petru Vabrouškovi je mimo jiné vyčítáno, že se v době největší slávy (IM Almere  8:04:20!) nedokázal oprostit od svého modelu závodění. Asi nemá smysl rozvádět jeho nabitý každoroční kalendář závodů všeho druhu (Ironman, běžecké závody, výzvy typu Antarktida apod.) s tím, aby se připravil jen na Havaj a tam zajel výsledek.

Petr nedokáže jet jenom dva IM. Musí závodit, vydělávat a každý závod je přípravou na další. Je prostě jiný, vyjímečný. Mnoho našich závodníků ho uznává, nejen za sportovní výsledky, ale i ochotu pomoci, a to jak v materiálním zabezpečení, tak v organizaci závodů. I přes vytíženost dokáže být stále v top deseti a atakovat podium.

 

Filip Ospalý dostal ocenění za výkon roku jistě oprávněně. Odměnou mu byl dlouhý potlesk, který ho nejen potěšil, ale i ujistil, že se vydal správnou cestou. Vzpomínám si, že několik roků zpátky jsem v některém rozhovoru s Filipem  zaznamenal větu, že vůbec neuvažuje o tom, že by kdy zkusil dlouhý triatlon. Že prostě až nebudou úspěchy, tak na olympijském triatlonu končí s tímto sportem. Tehdy jsem to nedokázal pochopit. Závodím přes třicet let a mám přes 100 absolvovaných Ironmanů. Můj názor je, že kdo alespoň jednou nezkusí dlouhý triatlon, není triatlonistou, stále trvá. Zpětně jsem rád (a jistě nejen já), že to Filip přehodnotil a je tam, kde současně je, tedy mezi naší velkou rodinou IM. Také oceňuji jeho vyjádření o umístění na IM Florida. Řekl, že z jeho pohledu je třetí místo pěkné, ale o to víc si cení času, který je i přes velmi rychlou trať  skvělý. V dnešní době platí krutá skutečnost, že jen vítěz bere vše, z hlediska marketinku, medií a sponzorů. Opravdu platí pravidlo, že než být druhý, to být raději mrtvý. A to Filip určitě ví. Mohlo by se uvažovat, zda dojde k nějaké rivalitě mezi Filipem a Petrem, ale já myslím, že určitě ne. Oba dva se navzájem respektují, znají a naslouchají si navzájem. Dokladem jejich velmi kamarádského vztahu je i to, že syn Petra nese jméno Filip. Je jen dobře, že český triatlon má tak vyzrálé osobnosti jako jsou tito dva. 

Trochu mně mrzí, že účast byla ochuzena o mnoho závodníků, kteří nepřijeli. Vzpomenu obě přední dámy Olympijského triatlonu – Radku Vodičkovou s Vendulou Frintovou a mnoho dalších. Právě takovéto akce jim dávají možnost se prezentovat, prohodit pár slov, nějak zaujmout, a to nejen sportovním výkonem. Vzpomínám si na vyhlášení na Havaji, kde Pete Jakobs hovořil nepřetržitě skoro půl hodiny, a to nejen o závodě, ale i o tom, co všechno musel obětovat, aby byl tam, kde je. Podobně hovořila i ženská vítězka. Média toto potřebují a mají ohromnou moc. A to nejen ve sportu, ale jak sami vidíte, i v politice. A tak je potřeba každou příležitost využít. 

Pro mě samotného účast na tomto vyhlášení znamenala možnost znovu osobně  popovídat s kamarády.  Jirkou Jelínkem, se kterým jsme probrali celou naší sportovní i životní dráhu, Janou Jirouškovou, Tomášem Petrem, Tomášem Langhammerem a mnoha dalšími. 

Co říci závěrem? Celý galavečer dopadl velmi dobře. Bylo cítit rodinnou atmosféru a je vidět, že výbor CSTT odvedl dobrou práci. Pracují tam lidé, kteří ví, co chtějí a jdou za tím. Vím, co je to za práci, protože jsem v devadesátých letech také pracoval v celostátním výboru na úseku Stk. Byl jsem pořadatelem a hlavním organizátorem mistrovství České republiky v krátkém triatlonu, kde začaly vycházet hvězdy té doby v podobě Tomáš Kočaře, Víta Chrbolky, Tomáše Petra a dalších. 

Věřím, že i Český pohár 2014 a český triatlon bude tak dobrý jako v roce 2013. Určitě je dobře našlápnuto a je na co navázat.

Zdraví Milda