S jakým cílem ses vypravil do USA? Měl jsi ambice vybojovat slot na šampionát série 70.3 do Las Vegas?
V první řadě jsem se těšil na trénink v klimaticky příjemném a sportovním aktivitám vstřícném prostředí po dlouhé zimě v Čechách. Dorazil jsem více než 14 dní před termínem závodu, takže času na trénink bylo dost. Celou zimu jsem tiše záviděl kamarádům - triatlonistům postupně odjíždějícím na soustředění v teplých krajích a nakonec jsem se dočkal i já. Dohodli jsme se s trenérem Lukášem Vrobelem, že tomuto prvnímu závodu nebudeme nijak přizpůsobovat přípravu a zkusím ho zajet z plného tréninku jen s krátkým vyladěním. Ano, jedním z cílů sezóny bylo vybojování slotu na mistrovství světa do Las Vegas, ale věděl jsem, že je to pravděpodobnější na některém z pozdějších závodů.

Jaké bylo zázemí a profil tratě?
V New Orleans jsem byl už podruhé, takže jsem věděl do čeho jdu. Registrace a expo byly umístěny v hotelu Hilton v centru města, depo a celé zázemí závodu samotného je v areálu University of New Orleans na břehu dost špinavého jezera Pontchartrain. Lake Pontchartrain leží na severu města a v roce 2005 se vylilo z břehů při hurikánu Katrina a způsobilo gigantické záplavy. Cyklistika je celá po rovině na silnicích dálničního typu s dlouhými rovinami a přejezdy vysokých mostů. Běh opět po rovině, převážně velkým parkem do centra New Orleans s cílem ve Francouzské Čtvrti, kousek od břehu Mississippi.

S jakého důvodu pořadatelé zrušili plavání? Jak jej nahradily?
Důvodem zrušení plavání byl vítr a z něj plynoucí vysoké vlny. Navíc jezero je mělčí než moře a vlny se "lámaly" a pořadatel nemohl garantovat bezpečnost pro všechny účastníky. O zrušení se rozhodlo až ráno před závodem, takže to bylo překvapení. Náhrada žádná nebyla, pouze se posunul v čase start kola, kde profesionálové startovali časovkářským způsobem s intervalem 30s, age group podle vln za sebou v rychlém sledu po dvojicích.

Jak se vyvíjel průběh závodu pro tebe?
Jsem slabý plavec a poprvé jsem díky absenci plavání nemusel stíhat na kole mojí age group zezadu, ale pokusit se kontrolovat vývoj na špici. První půlka kola byla proti silnému větru a vzal jsem za to hned od začátku. Za prvních 30 minut jsem jel průměr 295W a dařilo se mi předjet mnoho soupeřů, kteří startovali přede mnou. Asi na 25. km mě dojela skupina asi pěti mých "age groups", která evidentně spolupracovala, ale v rámci pravidel. Protivítr byl tak silný, že i při dodržení pravidly daného odstupu, byl efekt jízdy v zákrytu obrovský. Dojel jsem s nimi na otočku a pak už si zase jel každý "po svém". Kolo jsem dokončil v čase 2:23:30 na devátém místě v kategorii s odstupem 4 minuty na nejlepšího cyklistu. Zpočátku se mi běželo dobře a držel jsem až do 14.km tempo na výsledný běžecký čas okolo 1:32. Pak se trať obrátila opět proti větru a já "vytuhl". Výsledkem byl čas běhu 1:36:32 a celkových 4:02:44 a 12. místo v kategorii 45-49.

Jsi spokojen s výsledkem?
Podle tréninkových pocitů to mělo být spíše opačně, kolo horší a zaběhnout trochu lépe. Z toho vyplývá spokojenost s jednotlivými disciplínami. Jinak celkově mám samozřejmě velkou radost, protože se mi podařilo splnit jeden z cílů hned na začátku sezóny. O první mistrovství v Las Vegas je velký zájem a zprvu 12. místo příliš šancí na slot nedávalo, ale kategorie 45-49 měla slotů 6 a už proběhlo pár půlek, kde, jak jsem zjistil, se kvalifikovalo několik mých přemožitelů. Navíc někteří preferují přípravu na Havaj.

Máš nějaký zajímavý zážitek a postřeh z New Orleans?
Mám několik svědků, kteří mohou potvrdit, že 3 dny před závodem jsem tipoval, že vyhraje Sebastian Kienle. Když jsem se ráno dozvěděl, že není plavání, byl jsem ochoten brát sázky v jakémkoliv kurzu. Bohužel se nikdo nenašel, mohl jsem být v balíku.

V čem se liší závody v USA a v Evropě? Poznal jsi i jiný přístup Američanů?
V Evropě jsem zkusil St.Pölten a Antverpy, v USA New Orleans, Miami a Clearwater. Ironman je Američan, to je neodiskutovatelný fakt. Ironman je americký fenomén, všemi obdivovaný a uznávaný, jsou na něj pyšní. Když imigračnímu úředníkovi na letišti při pohovoru řeknu, že jedu na Ironmana, usměje se a popřeje "Good Luck!", pohovor je skončen. Milují duchovní poselství a filozofii Ironmana: překonej sám sebe, jdi za své limity, bojuj, nic není nemožné atd.. Před startem každého závodu zní hymna a někde proběhne i společná modlitba. Evropa klade skoro výhradně důraz na sportovní výkon. Konkurence, kdo z koho, procento těch, co jdou Ironmana "zkusit" je podstatně menší než v Americe


archív