Co vás motivovalo pustit se od pořádání Ironmana přímo v Praze? Byla to vaše první organizační zkušenost?
Na organizačním „poli“ se pohybuji velmi dlouho, nikdy jsem se nenechal zlákat žádnou agenturou a ve své podstatě, co si vymyslím, to se pak snažím realizovat v praxi. Čím víc se to zdá zpočátku nerealizovatelné, tím je to pro mě větší výzva. Pojem „VÝZVA“ se vlastně nechají pojmenovat všechny projekty (záměrně toto slovo používám i zde, je přesným vystižením podstaty činnosti – ne aby někoho dráždilo, což se asi bohužel stává), kterým jsem pomáhal na svět. Z mé „líhně“ vzešel takový projekt, který dnes znají všichni mladí sportovci a na nímž v současnosti drží ochranou ruku ČOV – „Dětské olympijské hry“, jejichž jsem z r. 2000 spoluautorem a prvním sportovním ředitelem (tohoto projektu se tehdy zúčastnilo na 40 000 sportovců, Praha se přestala učit a všichni byli na sportovištích), stejně jako u I. Zimních olympijských (tentokrát již celorepublikové účasti) her pod rouškou Středočeského kraje, nelze zapomenout na nonstop štafetové běhy do SRN, Francie, Řecka, Itálie … kde bývala vynikající atmosféra a běželo se opravdu ve dne v noci.
Co je však projektem opravdu hýčkaným je Plavecko-běžecký pohár (www.pbp.seznam.cz ), jehož úspěšných sedm ročníků hovoří za vše. Na jeho startu se objevilo na 6 900 mladých sportovců včetně zdravotně postižených. Velkou podporu jsme si získali u městských částí i MHMP, bez jejichž pomoci a podpory bychom se neobešli a to nemluvím jen podpoře finanční, ale i různých povolení a dalších. Velice si vážím nejen „těch“ politiků, ale i množství úředníků na jednotlivých městských částech, kteří se nám vždy snažili vyjít maximálně vstříc a spolu s námi hledali optimální řešení.
Odsud  byl již malý krůček s takovým týmem a zázemím, přijmout výzvu VÝZEV a přivést na svět projekt BIGMAN. Je nejen autorský, ale hlavně ryze český. Dovolím si tvrdit, že jsem patriot a slyšet českou hymnu nejen jako sportovec (dnes člen realizačního repre týmu), ale i jako organizátor na své akci jsou pro mě nezapomenutelné okamžiky.
Víte, snahou mojí a mých kolegů není uspořádat závod v Čechách, ale vytvořit okruh závodů po světě, jejichž vyvrcholení bude vždy v České republice. O zájmu v zahraničí víme, jen nejsme přesvědčeni, že už již nastal správný čas. Naší prioritou je v současné době vybudovat zajímavý závod doma a postupem času ….

Neobáváte se, že letošní termín je přeci jen nevhodně zvolen vzhledem k ostatním termínům? nemrzí vás to?
Polemizovat o vhodnosti termínu konání a přitom chtít, aby oba závody byly ve svých jednotlivostech součástí Českých pohárů, je velmi složité. Každé odvětví má svou termínovou listinu a najít ten správný termín nejen závodní, ale i vzhledem k dopravní obslužnosti  (odkazuji se na zcela uzavřenou dálnici Strakonická), teplotě a čistotě vody ve Vltavě (odklonění lodní dopravy), tolerantnosti obyvatelů Prahy v návaznosti na jiné akce konané v Praze a s tím související dopravní uzavírky je opravdu úkol skoro nadlidský. O to víc si cením všech těch lidí, kteří věří, že takováto akce do Prahy patří a pomáhají vytvořit podmínky pro její realizaci. Nejde nám pouze o závody a závodníky Českého poháru, jsme tady hlavně pro lidi, kteří mají rádi pohyb a chtějí si to zkusit. I proto je tato kombinace různých závodů (jednotlivci, štafety) a vzdáleností taková, aby každý našel tu svoji VÝZVU, která jej v budoucnu katapultuje až na vrchol – BIGMANA a získání zlatého přívěšku se svým nezaměnitelným historickým číslem podloženého certifikátem (www.czechbigman.cz) 
Nebudu zastírat, že mě mrzí kolize s některými závody, nevolili jsme však záměrně tento termín, abychom někomu mohli komplikovat život-závod, protože je to samozřejmě i obráceně. Je však na ČSTT, aby závody vhodně koordinoval a hlavně včas se všemi komunikoval. Není to tak dlouho, kdy se u nás jel pouze jeden klasický dlouhý triatlon za rok, o to více by však v současnosti chtělo hledat vzájemné kompromisy a priority v termínové listině napříč všemi závody.
Neměli bychom „házet odpovědnost“ jen na závodníka, ať se sám rozhodne. Příští rok by se mohlo stát, že se nebude mít opět pro koho rozhodovat !

Čím by jste přesvědčil závodníky, že účast na BigManovi stojí určitě zato?
Nerad bych zneužíval tohoto prostoru k propagaci Czech BIGMAN, ale zatím ten rozhodovací proces je opravdu na závodnících a tak jen shrnu to, čím je tento závod výjimečný z mého pohledu organizátora. Pominu-li skutečnost originality projektu (ne závodu) a jeho lokalitu, neznám v Čechách závod v dlouhém triatlonu, který by se jel na zcela uzavřených tratích se špičkovými občerstvovacími stanicemi od NUTRENDU, zajištěným regeneračním centrem, zajištěného ubytování zdarma pro závodníky po dvě noci (samozřejmě v omezeném počtu), hlídaným parkovištěm, kvalitním cyklistickým povrchem, zdravotním zabezpečením přítomných dvou lékařů s týmem sester, cenu za dokončení závodu v limitu pro každého závodníka (v podobě víkendu v Hotelu Čertova chata na Šumavě) a tak bych mohl pokračovat.
Co je pro mě však nejdůležitější, je jednoznačně maximální bezpečnost závodníků a závodu jako takového! BIGMAN je budoucnost a je teď opravdu jen na závodnících, zda takovýto závod chtějí a svou účastí na závodě o sobě dají vědět všem kompetentním (politici, úředníci, diváci …), kteří svou ochotou a vstřícností závod takovéhoto rozsahu této lokalitě Prahy umožnili. Tito lidé závodníkům věří, že mají zájem jet závod bezpečný a maximálně atraktivní.
Vstupem do Českého poháru jsme neměli a nemáme v úmyslu odradit tzv. „hobíky“, ba naopak. Myslím, že potkat osobně na závodu jednoho z nejlepších triatlonistů na dlouhých tratích Petra Vabrouška a stát vedle něho na startovním molu je určitě zážitek. Na těchto tratích a v závodě BIGMAN u těchto závodníků asi určitě nejde o to závodit s takovýmito hvězdami, ale dokázat sami sobě i svým nejbližším, že to zvládnou. Na našem závodě je vítězem každý a každý, kdo dokončí, si zasluhuje patřičnou úctu. I proto ti nejrychlejší čekají na ty, kteří se protrápí celým časovým limitem, aby si pak na podiu pevně semknuti společně vyslechli na svou počest Českou hymnu a převzali ocenění v podobě zlatých přívěsků s logem závodu a svým neopakovatelný číslem.

Věnoval jste se v minulosti Ironmanu nebo jinému sportu?
Sport a pohyb mě provází od mládí. Nejsem z Prahy, ale mým rodištěm je město Milevsko v Jižních Čechách, kde jsem měl na všechna přírodní sportoviště blíž než do školy, což se někdy projevilo … a víc to nebudu rozebírat. Pravdou je, že tady jsem měl nejlepší pohybovou průpravu vyjma celoročního plavání, což je pro budoucího triatlonistu alfou a omegou. Takže od gymnastiky v Sokole, přes hokej, basket, volejbal jsem se dostal k triatlonu jako aktivní závodník ve  všech jeho podobách, počínaje duatlonem a kvadritlonem konče, včetně několika závodů IRONMAN.
Dnes mě již láká jen BIGMAN, stát na startovním molu a v mém případě se již protrápit celým limitem, získat svůj zlatý přívěšek s číslem (i když jedno číslo vlastním, je jím 000 jako autora projektu, ale…), poslechnout si na podiu hymnu, ale hlavně bych si to chtěl užít. Nechci, aby to znělo jako masochismus, ale závodníci mé výkonnosti určitě ví, o čem mluvím. My vítězíme sami nad sebou a svým časem.
V současnosti nejen sportovní akce organizuji, ale podílím se i na kondiční přípravě sportovců a přednáším studentům sportovní problematiku.

Za rok chcete usilovat o pořadtelství MS? co vás k tomuro kroku vedlo? Co očekáváte pokud by jste pořadatelství získal?
O tom, že nám nejde pouze o závody v České republice, myslím dokazujeme i vstupem do výběrového řízení na pořadatele v dlouhém triatlonu pro rok 2009. Bez nadsázky mohu říci, že již jen podání přihlášky je pro nás organizátory obrovský úspěch, bez ohledu, jak dopadneme. Není to totiž jen o tom, že se přihlásí klub, ale hlavně o tom, že svůj skutečný zájem deklaruje město, v našem případě městská část Praha – Velká Chuchle. I to je, doufám, signál pro závodníky, že naší snahou je vytvořit pro Českou republiku závod (a teď nemám na mysli ME v DTT 2009), který bude mít ve světě zvuk, a za kterým budou ochotni závodníci přijet a stabilně bude zařazen do jejich každoročního kalendáře. Do účasti několika tisíců závodníků máme zatím daleko, ale pro náš cíl a úspěšný závod se snažíme dělat maximum. Byl bych velice nerad, aby to znělo nějak nabubřele a velikášsky. V žádném případě to není o jednom člověku, natož o mojí o sobě. Já jsem pouze nositelem myšlenky, kterou mi pomáhá realizovat tým lidí včetně toho zástupu vstřícných a ochotných lidí mi pomoci – Ti mají daleko větší zásluhu na úspěchu a realizaci celé akce, ať se již jedná o jakýkoli projekt. Těm vyjadřuji svůj obdiv a úctu.
O tom, že toto nejsou pouze slova, snad svědčí i fakt, kdy jsem po loňském závodě veřejně vyzval všechny ochotné závodníky i pořadatele ke spolupráci, byť jen konstruktivními názory. Pokud chceme kvalitní závod, tak si jej společně udělejme, nikdo nemá patent na rozum, nás nevyjímaje.
Pokud se nám podaří získat v příštím roce ME v DTT  do Prahy, bude to pro nás nejen velká pocta, ale možnost dát o sobě vědět. Záměrně jsme zvolili termín na začátku července do čtyř volných dnů, kdy děti jsou již na prázdninách, „pražáci“ odjedou již v pátek a na Strakonické bude relativně klid na uspořádání, věříme, největšího triatlonového svátku. Pokud má někdo zájem o podrobnější informace, může se s nimi seznámit na našich webových stránkách www.czechbigman.cz .

Všem závodnicím i závodníkům přeji do letošní sezóny mnoho úspěchů i kvalitních časů, které zhodnotí jejich tréninkové úsilí i píli. A pokud chcete mít jistotu super rychlého času, rádi Vás všechny přivítáme 6.- 7.6. 2008 na II. ročníku závodu Czech BIGMAN.

Jaroš Roman