S čím jsi nastupoval do závodu? Byl jsi spokojen s tím, co jsi stihl natrénovat? Cítil ses v dobré formě? 

Původní plán byl 4:30 a pokusit se o slot do Las Vegas. V průběhu zimy jsem to postupně přehodnotil na „důstojné zvládnutí“, protože venku jsem na kole od září stihnul podle tréninkového deníku přesně 14 tréninků a zbytek byl po nocích na trenažéru. Plavecky a běžecky jsem se cítil dobře. Rychlost jsem potrénoval především v rámci Českého poháru v Aquatlonu.

Co průběh závodu samotného? Jak se ti dařilo v jednotlivých disciplínách? Předpokládám, že po plavání jsi byl hodně vpředu.

Plavání bylo v poklidu. Krátké zaváhaní na startu, ale po první bójce už jsem byl vepředu. V rozumném tempu jsem kontroloval čelo plavání a postupně doplavával slabší profíky, kteří startovali tři minuty před námi. Kolo už moc velká legrace nebyla. Chvíli jsem jel s první ženou, ale ta se pak chytla rychlejších chlapů a ujela mi L. Snažil jsem se dbát na rady, že první půlku kola je potřeba jet volněji, abych mohl ve té druhé zrychlit. Na zrychlení už ale nedošlo, protože mě chytla bolest v bederní páteři. Evidentně daň za to, že na časovkářském kole jsem poprvé seděl až na Havaji. Předjížděl mě jeden borec za druhým. Navíc se mi uvolnil košík s bidony za sedlem, smutně visel na jednom šroubku a já čekal, kdy mi spadne do přehazovačky. A k tomu ten slavný vítr. Naštěstí nefoukalo příliš z boku, přesto řada lidí ráno v depu vyměňovala vyšší ráfky za nižší. Z kopce jsem to roztočil na 20 km/h a opakoval jsem si, že fouká všem stejně. Běh jsem začal svižně, abych seběhl, co se dá, ale na 3.km jsem musel zastavit, protože jsem měl pocit, že mi někdo do beder zatlouká hřebíky. V tu chvíli jsem myslel, že závod pro mě skončil. Stál jsem a nemohl jsem se ohnout. Když jsem se konečně ohnul, nemohl jsem se narovnat. V tu chvíli mě předbíhala Julia Grant a ptala se "Are you OK?". Já stal v předklonu a snažil se neřvat nahlas. Naštěstí to za pár minut trochu povolilo, chvíli jsem šel a pak jsem se pomalu zase rozběhl a do cíle už jsem prakticky jen předbíhal.

Jaké byly tvé pocity v cíli? 

Běh byl krásný, ale opravdu těžký, kopcovitý, po golfových hřištích, na přímém slunci bez kousku stínu. Craig Alexander měl nejrychlejší běh za 1:23, to o mnohém vypovídá. Na cílové fotografii nevypadám moc svěží J. V cíli jsem byl rád, že si konečně můžu lehnout a odpočívat, jenže neodbytní Američané se mě snažili pořád křísit. Trvalo mi hodinu, než jsem se dal trochu dohromady. Euforie se dostavila až večer.

Vadilo ti pověstné havajské klima – vlhkost, vedro a silný vítr?

Na kole to bylo bez problémů, ovíval nás nárazový vítr 45 mph (72 km/h). Vedro bylo až na běhu. Tam jsem postupoval od občerstvovačky k občerstvovačce, kterých bylo celkem 14, cpal jsem si led pod čepici a do dresu a opakoval si, že je lepší teplo na Havaji, než zima na Czechmanovi.

Musíš být se svým výsledkem spokojený, ne?

S odstupem času ano. Vzhledem k objemu tréninku a první zkušenosti na půlce je to odpovídající výsledek. Můj tréninkový průměr od října je 12 hodin za týden. Do Las Vegas ještě trochu potrénuji kolo, neudělám školácké chyby a věřím, že to může být o něco lepší.

Jak proběhla tvá aklimatizace na havajské podnebí? Let proběhl bez komplikací? Jak jsi byl spokojen s ubytováním?

Na aklimatizaci jsem měl šest dní a bylo to maximum, co jsem si mohl časově dovolit. Teplo mám rád a po dlouhé české zimě jsem se na havajské podnebí těšil. Před závodem jsem se cítil dobře.Cesta byla dlouhá, ale bez větších problémů. Bydlel jsem v Aston Waikoloa Colony Villas společně s partičkou výborných Slováků. Tři z nich závodili: Peter Kováč (5:52) – první triatlon v životě, Lucia Halvoňová (6:33) – první půlka stejně jako já a Peter Králík (6:02) – zkušený matador. Ostatní tvořili doprovodný tým.

Setkal ses s někým ze světové triatlonové špičky?

Mám fotku s Petem Jacobsem, úřadujícím mistrem světa v Ironmanu. Moc milý chlapík. Rad se vyfotí s každým, kdo ho požádá. 

Jaká byla celková atmosféra závodu? Máš nějakou "příhodu z natáčení"? Stihl jsi vidět i něco jiného kromě závodu samotného?

Atmosféra závodu je neopakovatelná. Před závodem při jízdě po Queen Kahumanu Highway potkáváte jednoho cyklistu za druhým. Všichni remcají, že bude vítr a vedro a těší se na to. Tento závod je výborná příležitost vyzkoušet si podnebí a tratě pro ty, kteří mají ambici jet havajského Ironmana. Den po závodě jsme si udělali výlet na Mauna Kea, nejvyšší hora na Big Islandu 4.205 m.n.m. Na vrcholu je teplota okolo 0° C, příjemné zchlazení. Večer jsme viděli delfíny a plavali s mantami. Úžasný zážitek, je to jediné místo na světě, kde čtyřmetrové manty připlavou na 20 centimetrů k člověku a občas pohladí ploutví. 

Kvalifikoval ses do Las Vegas. Co to pro tebe znamená? Jak budeš koncipovat svou tréninkovou, a přípravně zavodní náplň?

Jestli mě práce a rodina pustí (to ještě není jisté), tak musím potrénovat časovkářský posed. Ozvěte se prosím, kdo z Čechů je již kvalifikovaný, abychom případně naplánovali společnou cestu a bydlení.

Na závodní náplni se nic nemění. Budu jezdit hlavně sprinty v rámci Českého poháru a oblíbený závod v Karlových Varech. Možná si dám půlku na Doksymanovi. Pokud bude čas, tak zařadím pár delších cyklistických tréninků, ale jinak vše při starém. Potvrdilo se, že trénink na půlku se od tréninku na krátký triatlon moc neodlišuje.

Jaký jsi v závodě využil materiál? Podařilo se ti oslovit nějakého sponzora? Na jakém kole jsi jel? 

Nový dres ZEROD před závodem nedorazil, takže jsem na závod použil starý ITU dres 2XU. Největší drama bylo ohledně kola. Měl jsem dlouho objednané Cervelo, ale do odletu nedorazilo. Na poslední chvíli mi dobrý kamarád půjčil časovku značky FELT, za což mu patří velký dík. Také chci poděkovat Lukášovi Klezlovi z Bicycle Café za obětavý servis v noci před odletem. A Honzovi Falgemu, se kterým jsme dělali Retul Fitting v den odletu. Plavecké brýle Speedo Fastskin 3 Elite Mirror, kola Zipp 404, cyklistické tretry Specialized S-Works Road, běžecká obuv tradičně značka Saucony. Bohužel jsem nepočítal s tím, že mi nohy v teple tolik otečou a moje běžná velikost byla nedostatečná. Bude mě to stát čtyři nehty na nohou.