Jaké bylo počasí před závodem ME?
Závod se odehrál za stálého deště a teploty u jezera 15stupňů ráno a nahoře v kopcích mohlo být podle mého názoru jen 12.stupňů. Počasí mi vůbec nevyhovovalo, ale bylo pro všechny závodníky stejné.Teplota vody kolem 18.stupňů.

Jak se začalo rodit 11.místo a zároveň nejlepší výsledek z českém výpravy?
Plavecký výkon můj byl velice špatný minutu a půl za Petrem Vabrouškem a poslední z českého družstva bylo velice špatné. Slova trenéra na výjezdu z depa byla pro mě velice krutá. 7.minut na čelo 1,5 na Petra mě dost srazila. Přišel první kopec ve kterém mě předjela budoucí vítězka závodu. Neustálí déšť a chlad a začal jsem přemýšlet o předčasném konci v závodě. Pak jsem si uvědomil, že reprezentuji a začal jsem bojovat. Postupně jsem dojel Evču Novákovou, Honzu Wainera, Tomáše Bednáře a Petra Vabrouška se kterým jsem jel celou cyklistiku od 20.km ve dlouhém sjezdu mezi druhým a třetím kopcem mě ve sjezdu ujel a já ho dojel vždy tak 1 km pod vrcholem třetího nejdelšího kopce. Cyklistika nebyla špatná až na déšť, který byl velice nepříjemný. S kola jsme přijeli s Petrem. Měl jsem rychlejší depo a vybíhal před ním. Na Tomáše Petra jsme měli 2.minuty ztrátu.
 
Jak se vyvíjel souboj mezi tebou a Petrem  Vabrouškem na běhu?
Petr mě předběhl na 3. km a vzdaloval se mi , ale nezdálo se mi ,že běží nějak rychle. Tomáše jsem předběhl na 8. km.Soustředil jsem se na svůj výkon a nikoli na Petra. V závěru běžecké části jsme sbíhali Filipa Kristla šel jsem s maximálním úsilím o co nejlepší výkon. Na 28. km jsem uviděl, že se mi daří Petra výrazně doběhnout což se mi podařilo na 500.metrech před cílem, kde mě Petr sponzoroval.V závěru jsem dával pozor, abych se ve finiši nesrazil s někým z pole závodníků v age group a věřil jsem, že ve finiši Petra porazím.

Pocity z výsledku museli být za cílovou páskou doslova euforické….
Ano. V cíli jsem měl radost, protože jsem si vědom, že na středních tratích a dlouhých triatlonech v tomto roce Petra nikdo z českých závodníků neporazil.Výrazně jsem pomohl družstvu k získání stříbrné medaile o 50. sekund před Dány. Celkově hodnotím závod jako vydařený. Smekám klobouk před každým závodníkem ,který dokončil v těchto těžkých klimatických podmínkách.

Nyní jsi opět vrcholu, na který jsi se usilovně prodral zpět. Doufám, že jsi neřekl v reprezentaci poslední slovo?
Co se týče mé triatlonové budoucnosti.Bude to velice náročné. Dcerka začíná chodit do školky a bude potřebovat více otcovské péče než doposud. Měla by začít sportovat, protože je velice živá. Bohužel ráno odjíždím na kole do práce kolem 7.30 a vracím se 18.hodině. Mimo to jezdím pětkrát do měsíce do školy do Prahy. Nemám moc času na zvýšení tréninkových dávek. Musel bych povolit v práci, kde však mám toho tolik, že pracuji i o víkendech a jsem rád, že je závod v neděli kdy nepracuji. Nechci si však stěžovat některý den se z práce utrhnu a trénuji. Někdy mám však výčitky ,že se nevěnuji manželce nebo dceři. Jezdí se mnou na kole když běžím. Dceru to však vůbec nebaví protože je pasivně připoutaná v sedačce kola. Někdy ji hlídá tchán a manželka mi dělá společnost na běhu.

A když vyslovím slovo Havaj, netoužíš se zúčastnit tohoto závodu?
Co se týče Havaje rád bych se tam jednou podíval. Kdy to bude opravdu nevím!??

archív, Jan Vodehnal