Na ETU Prestige Triathlon Belgrade do Srbska se vypravila dvojice českých triatlonistů Pavel Paták a Pavel Mužíček. Cesta do 1100km vzdáleného Belgrade neproběhla bez zádrhelů. Po první pokutě za rychlou jízdu na dálnici v Rakousku jsme si říkali, že smůlu na této cestě jsme si již vybrali. Druhá pokuta v Chorvatsku zmrazila úsměvy na naší tváři a třetí pokuta v Srbsku vyvolala na nějakou dobu pohřební atmosféru. Nutno podotknout, že překročení rychlosti bylo mírné a o to méně spravedlivé se nám zdálo. Na cestě zpátky jsme si již dávali velký pozor a všechny dopravní kontroly jsme projeli bez problémů J.

Vlastní závod proběhl v bezprostředním okolí jezera Ada Ciganlija uprostřed Bělehradu. Plavání bez neoprénů ve 23° vodě zvládli všichni favorité skoro stejně. Po svižné cyklistice v 5 okruzích okolo jezera, na absolutně rovné trati, přijelo do druhého depa 9 závodníků s dvouminutovým náskokem na další skupinu. Již v průběhu cyklistiky bylo jasné, že se rozhodne na běhu. Běh se povedl Patákovi a zpočátku dokonce držel krok s čelní skupinou, ve které běžel i pozdější vítěz, maďar Csaba Kuttor. Paták doběhl na 4. místě, těsně za stupněm vítězů a zapsal si tak první body do Evropského poháru. Mužíček se v teplém počasí na běhu trápil a dokončil na 13. místě.

Úroveň závodu nebyla tak vysoká, jak jsme zvyklí z ITU závodů v západní Evropě a to jak z hlediska konkurence tak i organizace závodu. Pořadatelům dělalo především problémy zvládnout stovky nedobrovolných diváků okolo běžecké trati, z nichž někteří neměli tušení, že zde probíhá závod a občas bylo potřeba kličkovat. O tom, že se běží 4 okruhy, jsme se například dozvěděli až v průběhu vlastního běhu. Původně to měly být okruhy 2. Pro Mužíčka byl závod důležitou zkušeností, pro Patáka prvním úspěchem na mezinárodní scéně.

Při projížďce po centru Belgrade si uvědomíte, že to není tak dávno, kdy zde skončila válka. Řada rozbombardovaných domů, které nikdo neopravuje, je toho dokladem. Na druhou stranu život je zde již normální jako v každém jiném velkoměstě a neměli jsme žádný pocit nebezpečí.