V Lipsku se v neděli 8.8.2004 konal poslední závod první německé triatlonové ligy. Závod byl otevřený i pro závodníky z jiných zemí a tak jsem se rozhodl, že zkusím jak silné je obávané německé triatlonové pole.
 
Na start se za slunečného a velmi teplého počasí postavilo v elitní kategorii mužů 110 závodníků, mezi kterými nechyběla celá německá reprezentace K23, kompletní špička Jihoafričanů, kteří v Evropě již tradičně tráví léto a zvučná jména z Austrálie, Nového Zélandu, Ukrajiny, Holandska, Belgie a dalších zemí.
 
Závodům v elitní kategorii předcházely dva dopolední závody pro veřejnost na sprinterských a olympijských tratích za účasti mnoha set nadšenců i výkonných závodníků. Například delší mužský závod vyhrál Lothar Leder, kterého znají především ironmani.
 
Plavání v jednom okruhu na jezeře Kulkwitzer nedokázalo výrazně roztrhat startovní pole. Z vody jsem lezl na 18.místě 16 vteřin za prvním, kterým nebyl nikdo jiný než Vladimír Polikarpenko. Tempo plavání bylo ale výrazně vyšší než například na letošním Mistrovství republiky v Táboře.
 
Vpředu se vytvořila asi 15ti členná skupina. Společně  s dánským závodníkem Binderupem jsme se asi do 6. kilometru marně snažili skupinu dojet, která byla stále 100-150 metrů před námi. Potom nás zezadu dojel silný asi 30ti členný balík a na přibližně 10. kilometru se vytvořila vedoucí skupina 50ti závodníků. Těšil jsem se, že tempo se konečně trochu zvolní, ale opak byl pravdou. Nástup stíhal nástup a závodní pole bylo roztažené do dlouhého hada. Po dojezdu do centra města, kde nás čekalo ještě 7 tříkilometrových technických okruhů se konečně vytvořilo pole, ve kterém se dalo trochu odpočívat a tempo se mírně zvolnilo. Toho využila skupina nejsilnějších cyklistů a 8 závodníků velký balík opustilo a do konce závodu si vytvořili přibližně minutový náskok. Na celkové vítězství to ale přesto nestačilo.
 
Rozdíl proti Čechám? V Německu se v cyklistickém balíku nemluví, není na to čas ani síla. A také se tolik netaktizuje, kdo na to má, ten jede, protože všichni vědí, že v dalším balíku jsou cyklistické motorky typu Olaf Sabatschus a famózní běžci typu Falk Cierpinski, který dokázal z 59.místa po kole doběhnout na celkovém 17.místě.
Běh v centru města ve čtyřech okruzích po asfaltu, chodnících a dlažbě prověřil zbývající síly závodníků. Fantastickým během se na první místo posunul mistr světa K23 z letošní Madeiry Sebastian Dehmer (1:51:14), který pravděpodobně nahradí v německé olympijské nominaci Daniela Ungera, jenž onemocněl jakousi infekční chorobou. Druhé místo uhájil z první skupiny běžící Australan Richie Cunningham (1:51:29), na kterého zle dotíral Jihoafričan Claude Eksteen (1:51:32), který je v současné době ve skvělé formě.
 
U mě se projevila psychická i fyzická únava z předchozím dní a závodů a unavený běh (v přepočtu na 10km 36:50) stačil pouze na 62.místo.
 
Ženský závod vyhrála Lucemburčanka Elizabeth May (2:07:01). Smůlu měla Lucie Zelenková, která po tradičně dobrém plavání, prorazila v průběhu cyklistiky galusku a závod nedokončila. Její tým SC Riederau skončil v německé lize na celkově druhém místě.