S jakým pocitem budeš mít spojeno letošní ME v Ženevě? 

Bylo to moje první "dospělé" mistrovství Evropy, což je v mém věku vlastně docela usměvné. Po mnoha letech závodění v ČR a přilehlých zemích jsme se rozhodli, že nakoukneme mezi evropskou konkurenci a zatím si to moc užívám. S přibývajícími zkušenostmi se mezi těmi známými jmény cítím závod od závodu lépe. 

Na jaké umístění sis věřila?

Moje startovní číslo bylo 42, což reálně odráželo mou stávající pozici mezi ostatními závodnicemi v rámci Evropy. Počítala jsem s umístěním někde kolem 25. místa, což asi odpovídá mé aktuální výkonnosti. 

Jak probíhal závod z tvého pohledu? 

Start závodu se mi povedl, po plavání jsem se ještě pohybovala v kontaktu. Kolo bylo extrémně težké, navíc ve velkém horku a proto jsem začala cyklistickou část s velkým respektem, možná až příliš velkým. O pár vteřinek jsem nestihla balík přede mnou a celé jsme to odjely ve čtyřech. Nakonec jsem kolo zvládla bez větších problémů a zbyly mi ještě síly na poměrně slušný běh, což ale nakonec stačilo pouze na 30. místo. Možná jsem se měla trochu více "kousnout" a zkusit balík přede mnou, ale jak se říká, po bitvě je každý generál. Určitou nečekanou náplastí pro mě je, že jsem získala body do všech možných žebříčků, včetně toho olympijského. 

Hodně závodníků v tom vedru vzdalo. Měla jsi i ty podobné myšlenky? 

Abych pravdu řekla, byla jsem dost překvapená tím, kolik lidí mezi muži i mezi ženami závod na takové úrovni nedokončilo. Byl to těžký závod v těžkých podmínkách, ale na to jsem byla psychicky nachystaná od začátku, takže jsem na odstoupení ani na okamžik nepomyslela. Snažila jsem se bojovat až do konce. 

Vendula Frintová doběhla kousek od medailových postů na čtvrtém místě. Co říkáš na její výkon? 

Vendy patří mezi absolutní světovou špičku a to co letos předvádí je užasné. Podle mě podala opět fantastický výkon, i přesto, že se pro ní závod nevyvíjel ideálně.

Jaká byla nálada v reprezentačním družstvu? Stihli jste podniknout i něco společně mimo závod? 

Bydlela jsem na pokoji s Peťou Kuříkovou a stejně jako v Baku to bylo super. Na mimozávodní aktivity moc čas nebyl. Nálada v týmu byla fajn a speciální dík patří Tomáši Petrovi, který některé z nás dopravil rychle a bezpečně z Prahy do Ženevy a zpět.

Sedláš teď nový triatlonový speciál Argon, stejně jako třeba Filip Ospalý. Jaké jsou tvé první dojmy? 

Ano, v průběhu sezóny jsme se domluvili s Martinem Vítkem z LBS sport na spolupráci a příští závod už pojedu na novém kole Argon Gallium se zapletenými koly Equinox. Pro mě bylo důležité, aby se mi kolo hlavně líbilo, o kvalitě této značky jsem nepochybovala ani na okamžik. Kluci z LBS mi navíc uměli poradit s posezem, velikostí rámu, typem sedla atd., takže moje zážitky z prvních vyjížděk jsou perfektní. 

Jak zatím hodnotíš letošní sezonu?

Jsem nadšená. Závodění mě baví jako nikdy dříve. Otrkávám se v evropské konkurenci a cítím, že je rozhodně kam se posouvat. 

Na které další závody máš namířeno?

Do konce prázdnin budu závodit pouze u nás - mám moc ráda závod v Mělníku, potom je MČR ve sprintu v Táboře a EP v Karlových Varech, ukážu se asi i v Jablonci. Pokud budou finance, tak bych chtěla jet ještě jeden, dva závody Evropského poháru. 

Pokusíš se vyjet si kvalifikaci na OH v Riu?

Na začátku roku jsme o tom poměrně intenzivně uvažovali, ale objíždět kvalifikační závody je finančně extrémně náročné. Navíc necítím, že moje výkonnost je na takové urovni, aby byla reálná šance uspět.

Jak vnímáš současnou situaci ohledně konkurence v ženském triatlonu u nás? 

Pokud myslíš tu světovou, výkonnost závodnic jde neustále dopředu. Vendy je u nás zatím jediná, která je schopná se v tomto ringu pohybovat. Co se týče konkurence na českých závodech, tak ta z mého pohledu bohužel neustále upadá. Mluvím z vlastní zkušenosti, na českých závodech bohužel není možné nasbírat dostatek zkušeností a člověk se zde nenaučí bojovat o každou vteřinku jako tomu je na mezinárodních závodech. Je to zkrátka jiný svět.