Jaroslav Formánek

Jak vznikla myšlenka uspořádat závod v Poděbradech? Vzpomínáte na první ročník?
S partou kamarádů, zapálených pro triatlon, jsme v letech 1990 – 1991 pořádali triatlon v staré trampské osadě poblíž Loučeně. Byl to závod, z dnešního pohledu tzv. pouťák, poplatný pořadatelsky té době. Označily se tratě, kola opřela o strom, řeklo se, jak bude závod vypadat a vyrazilo na trať. Z pořadatelů nezávodil snad jen časoměřič. Ani to si ale nejsem již jist.  Všichni dodržovali dohodnutá pravidla. I když každý bojoval o co nejlepší výsledek, tak ve mně přetrvává vzpomínka, že důležitější  pro ty lidi byl triatlon a pohyb jako takový.  Někdy v průběhu roku 1991 jsem zjistil, že Česká a Slovenská triatlonová federace vypsala výběrové řízení na pořadatele federálního mistrovství republiky.  Nejdřív jsem se zajel podívat na Slovensko do Sence, abych viděl, co to obnáší. Pak jsem přesvědčil členy našeho triatlonového klubu a přihlásili jsme se.  K překvapení nás všech jsme toto mistrovství, které se jak se později ukázalo, stalo posledním federálním, dostali. Dodnes to nechápu. V triatlonu jsme tou dobou neznamenali nic. Ani výsledky ani pořadatelsky.  Vím pouze, že náš projekt byl do značné míry revoluční. Nabídli  jsme závod v centru města, což tehdy bylo neobvyklé. Protože triatlon byl tehdy velmi progresivní sport, řekl bych až revoluční, tak se funkcionáři asi nebáli jít do určitých rizik. Navíc v čele svazu stál, řekl bych osvícený, Pavel Kořan.

Kolik ročníků má závod v Poděbradech za sebou?
Devatenáct.

Můžete shrnout, jak se samotný závod vyvíjel? Tratě byly od počátku stejné?
Velmi stručně. Vývoj šel dvěma směry. První byl dán pravidly a aktuální Soutěžní směrnicí, druhý byl závislý na kvalitě triatlonového prostředí. V tom prvním případě se to týkalo hlavně bezdraftového pojetí cyklistické části a následně povolené jízdy v háku, což kladlo pořadatelsky jiné nároky na cyklistické tratě a jejich zabezpečení.  Dříve také nebylo v triatlonu moc obvyklé okruhové pojetí. V tom se již náš triatlon trošku lišil od začátku, protože se běhala tři kolečka. Se změnou pravidel přišla nová, okruhová a uzavřená trat cyklistiky a s tím i okruhové pojetí při plavání a navýšení běžeckých okruhů na čtyři. Tolik stručně k té první části, i když vím, že pomíjím mnoho souvisejících a vyvíjejících se důležitých „detailů“.  Co se týče kvality triatlonového prostředí, tak první dekáda poděbradského triatlonu byla přímo ovlivněna obrovským nárůstem popularity triatlonu jako sportu, obrovským zájmem médií a tím i poměrně neproblémovým sponzorským, ekonomickým, zajištěním. Triatlon byl v té době pro většinu jiných sportů synonymem progrese a pokroku a to nejen v atraktivitě a zajištění tehdejšího Českého poháru. Za vším stojí lidé a svaz a jeho vedení za předsednictví Pavla Kořana pracoval dobře. Samozřejmě, že idylka to nebyla a některé kroky z mého osobního pohledu nebyly optimální, ale výstupy mluvily v tu chvíli jasnou řečí. My jsme v tomto období nejen rychle zlepšovali kvalitu našeho triatlonu, ale mohli jsme si dovolit i investovat do budoucnosti, tedy do vlastního materiálního zabezpečení. To nám výrazně pomohlo udržet triatlon v Poděbradech i v jeho druhé dekádě, kdy nastal v ČSTT prudký sešup z kopce. I když se to nezdá, tak se to výrazně projevilo na možnostech zabezpečení našeho triatlonu i jeho formátu. Nastal poměrně rychlý odliv závodníků, zvláště u mládeže.  Na olympijských tratích v konkurenci sprintů již pomalu nikdo startovat nechtěl. Na městě se začali celkem oprávněně ptát, zda má pro tak málo závodníků smysl ztěžovat život poděbradským občanům uzavírkami komunikací a podporovat jej dotací z rozpočtu. To byl signál k urychlenému přechodu na sprinterské tratě, což pomohlo po určitou dobu závod oživit a udržet zájem města.  
 
Na které období závodu vzpomínáte velmi rád a proč?
Jak to bývá, tak na to první a potom na každý jednotlivý okamžik, kdy se něco zdařilo. To první období bylo období euforie a nadšení všech zúčastněných na pořádání, období otevřených dveří u sponzorů. Ty okamžiky zdaru a velké úlevy přicházeli vždy po závodě a nejkrásnější byly, když jsem já i mí spolupracovníci nenašli na průběhu celé akce zásadnější vadu.  Tady musím říci, že naše sebekritika byla hodně velká a to i přes na první pohled pro závodníka a diváka vydařený závod.
Jak složitá je organizace závodu? Kolik Vám samotná příprava na závod zabrala času?
Poděbrady jsou pro organizaci triatlonu složitým městem. Proto i zajištění závodu není zrovna nejjednodušší. Chce to spoustu žádostí a jednání. Nejhorší je, že se v potřebných organizacích mění neustále nejen lidi, ale pravidla. Proto na první pohled zaběhlý závod a vyšlapané cestičky zas tak vyšlapané nejsou. Každý rok je třeba začínat na stejných institucích nová jednání s novými lidmi, řešit nové administrativní překážky. Kdybych napsal seznam, co je třeba zajistit, možná by nevypadal tak dlouhý. Jsou to ale dny práce. Složité jsou v Poděbradech i finance, protože zde není průmysl, nejsou zde silné firmy spojené majetkově s Poděbrady.  Ty, co jsou, se staví k Poděbradům a jeho sportovním akcím zády. Zásadní peníze se musely shánět jinde, což nebylo časově také jednoduché. I proto, jak mnozí ví, se konali při triatlonu i jiné akce, které jsme vymysleli s cílem získávání finančních prostředků pro ten hlavní, triatlonový závod.  Jenom orientačně pro představu uvedu, že pokud přijelo závodníků do Poděbrad hodně, tak jsme na jednoho účastníka museli sehnat přibližně 2 400Kč. Pokud méně, tak to bylo dražší. Příprava závodu jinak probíhala celý rok. Do vánoc nárazově, od února by se dalo říci, že to bylo již pravidelně několik hodin až den týdně a šest neděl před závodem se to ještě vystupňovalo. Nemálo práce dalo každý rok dát dohromady pořadatelský sbor čítající asi stovku lidí na den závodu a dvacet na dva dny bezprostředních příprav. Bez nadšenců a kamarádů, kteří tvořili roky pořadatelské jádro, by to nešlo. Tímto jim chci všem i prostřednictvím tohoto článku, poděkovat.

Jaký byl hlavní důvod ukončit tento závod, který byl výkladní skříní českého triatlonu?
No nevím, zda byl výkladní skříní. Podle ohlasů ze svazu a v anketách tak úplně ne. Je pravda, že závodníci byli většinou spokojeni. Mnozí přišli a přímo mi řekli, že se jim závod líbil. To je asi pro pořadatele největší odměna.  Co se týče ukončení, tak to zcela neplatí. Je ale pravda, že jsem byl rozhodnut to zaříznout rázně a zcela. Pak mne přemluvili, hlavně Petr Valeš, k určitému pokračování. Možná mu to nedalo ani tolik práce, protože pořád ve mně bojoval pragmatický přístup, který mi říkal skonči to, s určitou lítostí skončit něco, co člověk tak dlouho dělá. Pro ukončení  poděbradského závodu ve stávající podobě mluvilo již tři roky spousta rozumných argumentů.  Ekonomická situace a každoroční úbytek sponzorů, který se vždy nějakým zázrakem podařilo trošku kompenzovat. Tady jsem věděl, že se pohybuji na hraně a štěstí nebude přát věčně. Ostatně signály, které jsem měl k letošnímu roku, se naplnily. Druhým důvodem je počínající pokles závodníků i na sprinterských tratích. Ten pokles není  celorepublikovým jevem. Tady mám naopak pocit, že zájemců o triatlon přibývá.  Je to problém Českého poháru. Je to problém výrazného úbytku výkonnostních závodníků. Je to problém práce vedení svazu v posledních letech. Je to problém Valné hromady a jejího rozhodování. Co se týče mládeže, tak jde přímo o katastrofu. To není výtka, to je realita. Nejsem také zcela přesvědčen o novém modelu Českého poháru pro seniory.  Tady mám pocit, že vedení svazu, co se týče špičkového krátkého triatlonu, zůstalo někde před rokem 2000. Nicméně bych jim přál, abych se mýlil. To se ale ukáže až za delší čas. Kde potom brát motivaci pro organizaci Českého poháru?
 
Jaké byly ohlasy na vaše prohlášení, že ČP již nehodláte uspořádat?
Některým to bylo líto, ale většině je to myslím jedno, což chápu. Nijak to totiž ovlivnit nemohou a budou závody jiné. Nová místa, noví pořadatelé.

V letošním roce bude poděbradský závod zařazen do série Tri tour? Jak bude závod organizován? Kde budou situovány tratě?
Když jsem Petrovi Valešovi kývnul na závod pro sérii Tri tour, mělo to několik důvodů. 1. Vrátím triatlon v Poděbradech o trošku víc k přírodě a víc k jeho kořenům v českých zemích. Tím přiblížím náš triatlon k lidem. Nejde mi tady o špičkové závodníky, kterých je dnes již stejně jako šafránu, ale o lidi, kteří si chtějí společně zasportovat, mít radost ze samotného překonání nástrah tratí, uspokojení z podaného výkonu, příjemné únavy a ze setkání s ostatními „blázny“, o lidi, kteří nebudou prchat po projetí cílem domů, ale naopak posedí se svými rodinami a kamarády a podělí se o svou radost z pohybu.  2. Líbí se mi Petrem navrhnutý formát závodu, který je pro tuto skupinu závodníků ideální.  Není to krátké, není to dlouhé, dostatečně to prověří schopnosti, každý jede sám za sebe, bez draftingu. K cyklistické a běžecké trati je kratší plavání, které odpovídá schopnostem těch, pro které je závod určen. 3. Petr udělá dobrou propagaci. 4. Výsledkový servis bude fungovat, zabezpečí jej Michal Slabej. 5. Koncentruji  triatlonový závod do jednoho místa, s jedním depem, jedním zázemím. Snížím výrazně náklady a počet pořadatelů, nabídnu závodníkům to, co centrum Poděbrad nabídnout nemohlo.  Místo, kde mohou celý den, mimo samotný závod, posedět, kde se mohou jejich děti vykoupat a manželky nebo přítelkyně opálit. Pokud nám ovšem bude přát počasí.
To, co jsem lehce nastínil doplním trošku konkrétněji.  Závod bude 29.5.2011 na poděbradském jezeře. Parkování bude na příjezdu po státovce od Prahy, asi 300m před mostem přes Labe po pravé straně. Z parkoviště to je asi 200m ke vstupu na Jezero. Ten je jinde, než byli zatím závodníci zvyklí.  Kousek za vstupem na břehu jezera bude vybudováno zázemí závodu. Kancelář, občerstvení. Na koupališti jsou WC a pitná voda. Depo a plavání bude stejné, jako minulé roky. Na kolo se bude vyjíždět na státovku směr Praha a pojede se stále po hlavní až na otočku u motorestu v Kersku a zpět. Běh bude probíhat na okruhu podél jezer a Labe, půlka terén, půlka pevný podklad.  Zatím zvažujeme 2 varianty. Na dva nebo tři okruhy. Reálnější vidím dva. Pro mládež a příchozí chceme uspořádat minitriatlon v objemech přibližně 300 – 7 -2,5, který by byl celý terénem. Start hlavního závodu vidím, z důvodu provozu na silnici, na 11:00 a minitriatlonu na 10:00 hod. Pro zájemce o sportování v sobotu, se bude na stejném místě konat Běh krále Jiřího na 10km, který se poběží celý po asfaltu ve 3 okruzích. No a pokud se dá dohromady parta, může v sobotu na stejném místě absolvovat závod na dračích lodích. Informace jsou na www.draci-lode.cz.  Předpokládáme, že bude možnost za určitý poplatek přespat přímo v areálu ve stanu. Bližší informace budou v propozicích.

----------------------------------------------------------

TRITOUR 2011 - seriál bezhákových krátkých triatlonů www.tritour.etriatlon.cz