Nyní, po restartu českého triatlonu, se Horák rozhodl z pozice předsedy odstoupit a přenechat kormidlo svým nástupcům. Nad jeho dalším působením v českém triatlonovém rybníčku však visí otazník. Rozuzlení by měla přinést Valná hromada, která zasedne 8. listopadu v Českých Budějovicích. Více v rozhovoru.

Jaromíre, jak vyplývá ze zápisu z jednání Rady ČTA, rozhodl jste se po 4 letech odstoupit z funkce předsedy ČTA. Jaké vás k tomu vedly důvody?
Důvody jsou myslím dva. První bych pojmenoval „Dokončená transformace“, druhý „Sportovní příprava týmu Diana Sport“. K tomu prvnímu. Před 5 lety jsem se rozhodl, že zkusím restartovat triatlon, vytáhnout ho z bažiny, kam se dostal do roku 2010. A hlavní cíle byly naplněny. Odstranili jsme volenou exekutivu, stabilizovali České poháry, u tisíců nových dětí jsme nastartovali zájem o triatlon a zajistili pro ně vlastní kategorie a sestavili soutěžní schéma obsahující 5 závodů v každém kraji. Pro děti byla zajištěna i pozornost médií. To je schéma, které má dlouhodobou logiku a časem se s ním prosadíme i ve světě. Získali jsme sponzory, zavedli systém profesionálních stájí, vybudovali informační systém, který nám všechny sporty mohou závidět. Za celý průběh a dokončení transformace vděčíme týmu, který mi uvěřil, šel do toho a investoval energii, čas a peníze. Vděčíme ale i firmám Aquasoft s.r.o., Allq s.r.o. a Equica a.s., které musely a byly schopny do triatlonu investovat v řádu milionů korun ročně.

Soustředěná energie přinesla očekávané přínosy. Jak na straně sponzorů (Novell, Ford, Cisco, CK Alex), tak na straně státu. Každý rok 2011, 2012 a 2013 bylo po složitých jednáních nakonec vždy vyhověno našim žádostem o mimořádné dotace, za což znovu jménem ČTA tehdejšímu vedení MF a MŠMT děkuji. Bylo tomu tak proto, že jsme identifikovali chybnou metodiku rozdělování financí do sportu, která nerespektuje cenu provozování daného sportu, ani kritérium společenské prospěšnosti. Takže, hlavní cíle, které byly vytyčeny, byly naplněny. A to je myslím dobrý důvod, proč už není mé další 100% angažmá nutné.

Nyní k druhému důvodu, kterým je Sportovní příprava týmu Diana Sport. Ten je tím hlavním v ukončení mé mise v roli předsedy. Rád bych měl víc času na to, co mě nejvíc baví a to je věnovat se tréninkové práci se závodníky našeho klubu. Spolu se Zdeňkem Medlíkem se věnujeme přípravě našich dětí a přibereme další. Vedle toho jsme připraveni rozšířit náš tým o pár starších závoďáků, abychom navázali na tradici klubu Diana, který se v 90. letech těšil z výsledků mnoha českých reprezentantů.

Rodina mi během uplynulých 4 let trpěla moji angažovanost, časovou náročnost různých akcí jak doma tak v zahraničí, účast na závodech, vyhlášeních atd. Celkově vzato, nyní je třeba si odpočinout, nadechnout se a dostat se na klidovou tepovku.

Je pozoruhodné, co všechno se povedlo. Ale pojďme se podívat na věci, které se za ty 4 roky nepodařily.
V oblasti triatlonu bych nejprve vzpomenul pár témat, která jsou pojmenovaná, ale neotevřená. Triatlonové sportovní a závodní centrum, práce s dobrovolníky, problematika vědy a výzkumu, řízení financí, vzdělávání jak fyzické tak elektronické, kvalitní systém soutěží ve školách nejspíš v aquatlonu. Jak tato, tak i další témata jsou pojmenována v návrhu dokumentu „Schéma služeb ČTA“. K jeho vzniku budeme organizovat otevřené pracovní jednání v době mezi valnou hromadou ČTA a vyhlášením ČP v Českých Budějovicích 8.11. Myslím, že to bude historický milník, kick-off zpětnovazebního stabilizačního mechanismu na dalších mnoho let. Kdo chcete být u něčeho podstatného, tak si udělejte čas a přijďte na tento workshop.

Mé působení ve sportovní politice vnímám v kontextu a jako svůj velký manažerský neúspěch považuji to, že se mi za 4 roky nepodařilo a) změnit metodiku financování sportu v ČR a b) nepodařilo se mi prosadit vznik a uplatnění informačního systému, který by evidoval sportovce a k nim relevantní dotace od všech dotačních autorit plošně v ČR.

Konal jsem přitom v této oblasti jako lev. Již v roce 2011 jsme ještě jako Český svaz triatlonu iniciovali konferenci na půdě Ministerstva průmyslu a obchodu s názvem „Vliv sportu na výkonnost české ekonomiky“, kde hovořili zástupci MF, MŠMT, MPO, ČOV. Doufal jsem, že následně bude snazší uplatnit logické argumenty a upravit aritmetiku výpočtů pro dělení financí, abychom se jako sport dostali tam, kam dle mého soudu patříme: na 30 mil Kč/rok.

Bohužel se mi nepodařilo udržet si členství v poradním orgánu ministra školství, v Národní radě pro sport, do které mě pan ministr školství Chládek jmenoval. Měl jsem v úmyslu v této národní radě bojovat za narovnání metodiky pro rozdělování financí do sportu, resp. hájit zde zájmy (slabých) aerobních obyčejných sportů.

Téma vzniku informačního systému sportu uchopil ČOV a aktuálně soutěží dodavatele tohoto informačního systému. Jsem rád, že triatlon díky svému informačnímu systému www.czechtriseries.cz rozhodnou měrou přispěl k projekci tohoto systému.

ČTA bude letos poprvé za ty 4 roky ve ztrátě, čím si to vysvětlujete?
Ano, i přes nárůst sponzorských zdrojů o další 1 mil Kč od firmy Novell zaznamenáme meziroční propad v dotacích od MŠMT o 12 mil Kč, z 25 na 13 mil. Požádal jsem ministra školství o mimořádnou dotaci ve výši 12 mil Kč, stejně, jako jsem to učinil v roce 2013. Bohužel jsme letos následně nebyli vyzváni k tomu, abychom předložili rozpočet, na co mimořádnou dotaci potřebujeme. Schůzka s panem ministrem nad naší žádostí proběhla v dělné atmosféře, nicméně hmatatelný výsledek v podobě přiznání dotace se zatím nestal.

 Pan ministr se však o problematiku nové metodiky rozdělování financí do sportu zajímal, a proto jsem mu metodiku obratem poslal. V dalším snad uspořádáme workshop k této metodice, na který mám v úmyslu svolat všechny relevantní osoby, zvláště pak některé kolegy z vedení sportovních svazů. Kritérium společenské prospěšnosti sportů by mělo být vyhodnocováno zaměstnavateli, tedy těmi, kdo svoji prací, resp. rozličnými daněmi vytvářejí příjmy do státního rozpočtu. Tím se zpět dostáváme ke konferenci „Vliv sportu na výkonnost české ekonomiky“, kterou připravujeme s panem ministrem Mládkem snad pro rok 2015. Bude to již druhý ročník této konference, na které snad budou právě zástupci zaměstnavatelů hovořit na adresu vlivu různých sportů na výkonnost jejich firem. Rezoluce této konference pak snad bude obsahovat co nejkonkrétnější deklaraci možného postupu získávání této sofistikované zpětné vazby.

Vedle toho jsme s panem ministrem hovořili v dobrém o duatlonu. Nevěděl jsem, že pan ministr Chládek je bývalý běžec do vrchu.  I proto jsme vyhlásili pro rok 2015 Český pohár v duatlonu. Požádáme pana ministra o záštitu nad tímto seriálem a budeme se těšit, zda se pan ministr na některý start z těchto náročných závodů připraví.

Nicméně aktuální stav je ten, že jsme museli ořezat výdaje na kost, neruším však vyhlášení sezony, neruším vyplacení financí klubům tak, jak uvádí soutěžní směrnice. Zřejmě stejně skončíme schodkem 2-3 mil Kč, což je v rozporu se stanovami ČTA a tudíž i mé setrvání ve funkci předsedy je nemyslitelné.

Co je tedy podle vás třeba, aby se finance do triatlonu dostaly na potřebnou úroveň 30 mil kč/rok?
Mnohé již bylo glosováno výše.

- do metodiky, resp. do zákona o sportu se musí prosadit kritérium společenské prospěšnosti daného sportu.

- nárokování rozpočtování do jednotlivých programů MŠMT pak musí probíhat tak, že budeme deklarovat a obhajovat typy rozpočtových položek (závodníci, kluby, OH sloty, …), jednotkové ceny těchto položek a počty těchto položek.

- soubor dotačních autorit v ČR (MŠMT, ČOV, města, kraje, obce, nadace, …) musí provozovat soubor spolupracujících informačních systémů, kdy každý z těchto systémů bude využívat stejné číselníky a databázové registry. S ohledem na status MŠMT nebo MF (orgán veřejné moci OVM) - pak musí být tento systém napojen na základní registry ve smyslu zákona o registrech. Tím se zajistí plošné nemultiplicitní nárokování a přiznávání dotací na sportovce, kluby, TJ, akce, nemovitosti. Toto clearingové místo by dle mého soudu mělo provozovat MF, takto to prosazuji na meziresortní úrovni MŠMT-MF. Tím vším se ušetří ohromná část peněz, která se dnes vyplácí multiplicitně a která tak zbude k rozdělení těm, kdo dnes multiplicitně nečerpají.

 Nyní trochu odbočíme. Revizní komise ve své zprávě píše o „konfliktu zájmů“ mezi ČTA, kde jste předsedou a firmami, se kterými jste spjat. Není právě to příčinou vašeho odchodu z pozice předsedy ČTA?
Už jsem tuto tématiku vzpomenul výše. Díky firmám Equica a Allq (Ale historicky zejména díky firmě Aquasoft) bylo možné mé angažmá po dobu 4 let, kdy jsem se pokusil spolu s týmem dalších lidí, hlavně pak s Lenkou Kovářovou a Tomášem Petrem, v zádech s Tondou Bauerem, postavit triatlon na nohy. Tyto firmy oželely mé obchodní i manažerské angažmá, což se významně negativně projevilo na jejich obratu a zisku. Vedle toho navíc tyto firmy byly ochotny investovat (např. Allq reagovala na investiční výzvu z konce roku 2010 a investovala 4 mil Kč do vzniku www.czechtriseries.cz, nebo sponzoruje vysílání Ironmana v ČT v letošním roce, Equica financovala a financuje náklady mé osoby a dalších lidí, kteří pro triatlon pracovali.). Ano, Allq je tedy dodavatelem služeb, které souvisí s provozem CzechTriSeries a Equica je pro ČTA dodavatelem služeb, které zajišťují zisk dotací pro ČTA, což přineslo do rozpočtu ČTA značné příjmy.

Působení obou těchto firem je během celého období veřejné, stejně tak jako působení všech ostatních dodavatelů a partnerů ČTA. Detailní rozklad obchodních vztahů těchto firem s ČTA vyhotovuje advokátní kancelář a bude do Valné hromady umístěn na www.triatlon.cz.

Výše uvedené je opět jedním z důvodů, proč se snažím všemožně ukázat na nedostatky v metodice rozdělování peněz do českého sportu, snažím se změnit principy financování českého sportu a dostat do triatlonu takové peníze, které si dle mého soudu zaslouží a které potřebuje proto, aby mohl jak vychovávat mládež, tak se spolupodílet na vyhlašování a produkci kvalitních závodů pro všechny věkové kategorie a aby dokázal netrapně zajistit podmínky pro přípravu a kvalifikaci olympioniků, abychom udrželi sloty na OH pro ČR a abychom do těchto slotů nominovali naše reprezentanty. Stále se však krčíme vedle množiny sportů, které nejsou olympijské, nemají takovou plošnou působnost, nemají často takový příčinek pro zdraví lidí a pro výkonnost české ekonomiky.

Potom by totiž nebylo třeba podobných excesů, kdy do řízení asociace a dalších činností musí investovat firmy, které jsou potom paradoxně osočovány z konfliktu zájmů. Věřte mi nebo ne, bez tohoto „konfliktu zájmů“ bychom se nepohnuli ani o píď. Jde totiž o týmovou práci, o dlouhodobou týmovou práci, pak to může mít věcné výsledky i ekonomický efekt. To je ale běh na mnohem delší trať, třeba tak na 10 let.

Sic je, domnívám se, většina lidí s vývojem a rozvojem triatlonu spokojena, což je zřejmé z mnoha indikátorů, tak je zde pár těch, kdo si to celé představují jinak. Tito píší anonymy jak mně, tak oficiálním orgánům veřejné správy. Patří to k tomu, při řízení všech velkých projektů jsem s podobnou věcí občas konfrontován. Je má manažerská neschopnost, že nedokážu zmotivovat 100% lidí k veřejné diskusi. I jeden anonymní jedinec, pro mě zbabělec, dokáže plíživě a vytrvale rozbít křehkou stavbu. Faktem ale je, že na principu „PPP“ Public Private Partnership v ČR ztroskotal nejeden projekt, resp. subjekt. V našem případě je to stejné, nejsme žádná výjimka.

 Jak je podle vás v ČR vnímán triatlon v porovnání a v konkurenci s ostatními sporty?

Přístup, percepce triatlonu v ČR jsou částečně analogické s tím, co jsem vypozoroval na světové úrovni. Jeden příklad za všechny. Triatlon má po OH v Londýně údajně ve všech statistikách drtivě nejlepší podíl sledovanosti v médiích a počtu fyzických diváků na počet rozdělovaných medailových sad. Takto nám to prezentovali zástupci MOV a světové triatlonové unie. I přes to zřejmě NIKDO na světě neumí těchto argumentů logicky využít k tomu, abychom jako zřejmě atraktivní sport získali další medailovou sadu. Umíte si představit, že by to bylo na úkor třeba atletiky, která má medailových sad desítky? To se nikdy nepodaří, budeme tak nadále jako blázni bojovat o OH sloty a o OH medaile v prostředí, ve kterém se 150 zemí pere o 55 pozic na olympiádě pro muže a 55 pro ženy.

Stejné je to v ČR. Pokud chci vybojovat víc financí pro přípravu mládeže v klubech, ke kterým díky programu II MŠMT putuje cca 4 mil Kč/rok, ale přitom dnes víme, že mají náklady 50 mil Kč/rok, tak je mi řečeno, že by to bylo na úkor ostatních sportů. Že bychom museli jiným vzít. Ano, triatlon je mladý olympijský sport, který je těžký nejen svým charakterem, ale je těžký i v tom, že se láme do zavedeného prostředí a musí se obhajovat a prosazovat proti hradbě jak klasických sportů, tak sportů, které jsou sice mladé, ale zato mají silné kořeny, mají budovy, areály, PR a lobby.

Co mám odpovědět Vendule Frintové, která se stejně jako my všichni pozastavuje nad tím, že když zajede objektivně skvělý výkon: 11. místo ve světovém finále nyní v Kanadě, tak to prakticky nikdo neotiskne, Česká televize to na lištu na ČT24 nedá, Český rozhlas nyní nevím. Přitom tam je hromada jiných, pro nás sportovně vzato mnohem chabějších zpráv. Tisková zpráva díky našim PR pracovníkům odešla pár minut poté, co Vendula doběhla, na 200 příjemců včetně všech oficiálních sdělovacích prostředků v ČR. Nelze jinak než konstatovat skutečnost, že jsme jako sport slabí, lobbisticky a finančně, sic se snažíme, ale nestačí to.

Povězte nám, jak bude zajištěno řízení ČTA po vašem odchodu?
Rada ČTA zřídila roli ředitele a do této role k 1.10. 2014 jmenovala Tomáše Petra. Jedná se o zkušeného borce, který doposud působil v roli technického ředitele ČTA a je pořadatelem největšího tuzemského triatlonového závodu Czechman. Bude tím zajištěna kontinuita v celé exekutivní rovině.

Vedle toho na valné hromadě ČTA, která bude 8. listopadu 2014 v Českých Budějovicích, navrhnu jako kandidátku na nového předsedu ČTA Lenku Kovářovou, dosavadní sportovní ředitelku ČTA. Vím, že je to aktuálně nejlepší kandidát a že tak i na úrovni Rady, jako vrcholového řídícího orgánu, bude zajištěna jak potřebná kontinuita, tak i snad dobrá percepce sportovní veřejnosti a nadřízených složek.  Domnívám se, doufám a věřím, že delegáti valné hromady porozumí argumentům pro tuto změnu a že tento rozvojový krok uvítají.

Když jste odstoupil z pozice předsedy ČTA, hodláte ještě nějak českému triatlonu pomáhat a rozvíjet ho?
Jsem připraven poradensky podporovat nové vedení ČTA, bude-li o ně projeven zájem, stejně tak se angažovat a zajišťovat finance pro triatlon, hlavně pak z řad sponzorů ČTA. Aktuálně nás čeká úkol zajistit financování nejtěžší předolympijské fáze 2015 a 2016. Vím, že disponujeme již vybudovaným a důvěryhodným reklamně-marketingovým potenciálem s cenou kolem 10 mil Kč/rok. Ten musíme být schopni prodat 3, maximálně tak 5 partnerům.  Je to výzva, na to je třeba mít volné ruce.

To zní optimisticky, na druhou stranu se zde rýsuje něco, co by se dalo označit za spor. Aktuálně uveřejněný zápis z jednání revizní komise ČTA dosti nekompromisně napadá filosofii usnesení jednání Rady ČTA. Může to ohrozit budoucí vývoj?
To nedokážu odhadnout. My teď musíme vyprovokovat každého, aby se nad tím zamyslel. Je třeba naplno otevřít diskusi na dané téma. Před 2 lety jsme se ROZHODLI opustit volenou exekutivu, abychom nastolili manažerské vedení. Valná hromada v Českých Budějovicích musí říct, zda chceme manažerské pojetí v jeho pravém slova smyslu, tedy včetně konsolidace motivací s podporou týmové práce a principy PPP a/nebo zda chceme hybrid, který bude pod rouškou „demokracie a spravedlnosti“ švejkovat a postávat na místě. V době tržní ekonomiky, při nekompromisní konkurenci jiných sportů je myslím plné manažerské pojetí jedinou možností, jak obstát, jak vyhrát. V tomto duchu připravíme program VH, abychom šli přímo na komoru, přímo na hlasování o těchto dvou směrech.  Filosofický střet je jasný, moc mě zajímá, co na to plénum VH řekne. Oba další postupy jsou jistě možné, můj názor na volbu varianty je snad zřejmý.

Jaromíre, děkujeme za váš čas a odpovědi.