Plavání bylo prakticky podobné jako na všech ostatních závodech, trojúhelníková trať s dvěma koly. Mně se plavalo úplně skvěle, poprvé letos jsem mohl ukázat, že kvalitní vedený trénink, narozdíl od minulého roku,  má svou hodnotu. První depo bylo oproti ostatním závodům velmi výrazně zpestřeno. Plavalo se dole u Orlíku a depo s koly bylo cca 300m daleko prudkým stoupáním nad řekou, pořadatelé nechtěli hlídat neopreny dole vody po dobu celého závodu, tak si všichni závodníci museli svoje neoprény vzít s sebou do depa. Běh s neoprenem není žádná sláva a ještě k tomu do prudkého koce, ale zase to bylo fér vůči lidem bez neoprenu. Většina závodníku si neoprén sundala už dole, ale viděl jsem i pár odvážlivců, kteří to vyběhli v neoprenu až do prvního depa - smekám před nima, byl bych uvařenej ještě teď.

Teď něco k trati kola - byla poměrně nenáročná, spíš velmi technicky jednoduchá a dle mého gusta bych tam přidal navíc pár technických a nebezpečných pasáží, aby se to podobalo závodům xterry. Ale bylo to propagováno jako závod pro každého, takže to tak bylo správně. Začínalo se docela poměrně dlouho po silnici do kopce a poté v terénu nejméně do půlky trati převážně do kopce pouze s krátkými odpočinky po rovince. Obvykle se jelo po lesních cestách, takže opravdu to nebyl žádnej problém s technikou a spíš mě to připomínalo silniční triatlon v terénu. Druhá půlka tratě byla skoro stále z kopce dolů, navíc zde byly taky jediné dva prudší úseky z kopce dolů, ale zase nepříliš technicky náročný. Ta druhá část utekla tak rychle, že to chtělo mhonem víc nakopnout už v první půli. Já jsem kolo absolvoval bez MTB treter v běžeckých botech z důvodu rychlejších dep při krátkým závodě, ale tohle rozhodnutí nebylo z nejlepších. Po pár bahnitejch úsecích mně klouzalo boty z pedálů, takže žádná sláva.

A běh. To byla lahůdka od pořadatelů. 3 kola běhu po nějakých 1,5km. Byl to nejtěžší běh, který jsem kdy na xterra běžel. První půlka z kopce, druhá tak do kopce, že člověk nevěděl jestli běžet nebo dělat dlouhé kroky. Ale potom se člověk každý kolo přiblížil k oblasti cíle, kde byla po celý závod super atmosféra.

Závod se dle mého vyznačoval oproti ostatním závodům Xterra Czech Tour skvělou organizací po všech stránkách - od parkování, prezentace, startovní listinou už před závodem, použitím čipů namísto velmi složité práce časoměřičů a hlavně skvěle zajištěnou a značenou tratí po celé její délce. Nejlepší byla podle mně běžecká část, která se celá uskutečnila na malém prostoru, na  náročné trati a se skvělou atmosférou.

Já jsem si závod speciálně užil, protože se mé přítelkyni povedlo 3 hodiny před startem zabouchnout klíčky od auta dovnitř. Po dlouhé neúspěšné snaze jsme vyvolali pomocí rozhlasu kvalitního otvírače aut bez klíčů, který rychle přispěchal a auto během chvilky otevřel. Takže asi hoďku před startem namísto 2 hodin předem jsme se šli rozjet na kolo. Jediná chyba z mého pohledu byla nemoc s vysokými teplotami týden před závodem, takže jsem se necítil úplně ve své kůži. Skončil jsem na 45. místě, trochu za svým očekáváním, zatímco moje přítelkyně na 4.

Už teď se těšíme na další takhle dobře uspořádaný triatlon, můžeme jenom doufat, že to bude dříve než za rok na Orlíku.

Další reportáže z MAXIDEK Triatlonu Orlík uveřejníme zítra. Již se připravuje fotogalerie s více než 400 fotek.